Polský premiér Donald Tusk pokračuje v čistkách po předchozí vládě Práva a spravedlnosti. Tato strana je dnes v opozici a Tusk účtuje s jejími úředníky a spojenci.

„Kdysi všemocná polská strana Právo a spravedlnost (PiS) je v obležení. Premiér Donald Tusk a jeho ministři prosazují svou kampaň, aby PiS pohnali k odpovědnosti za korupční praktiky během osmi let populistické vlády této strany u moci, které skončily v prosinci,“ napsal server Politico, a že několika politikům Práva a spravedlnosti hrozí trestní stíhání, což by prý tuto stranu mohlo oslabit před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2025. Přitom, pokud by PiS dokázala udržet post prezidenta pro sebe, zkomplikuje život Tuskově vládě, protože úřadující kabinet nemá dost hlasů na přehlasovávání prezidentských vet.

Minulý měsíc Tusk odsoudil své předchůdce jako „zloděje, darebáky, lidi bez svědomí, kteří tolik let okrádali Polsko“. „Toto je jeden ze čtyř závazků, které jsem učinil. Přivedeme zlo k odpovědnosti. Chcete to rychleji? Bude to rychleji,“ dodal.

Seznam údajných pochybení je dlouhý. Nová vláda obviňuje starou např. z plýtvání obrovskými částkami peněz na projekt výstavby velkého nového letiště ve středním Polsku na zelené louce, ale také ze špatného řízení polostátního podniku PKN-Orlen a z mnoha dalších věcí.

„Tyto případy jsou velmi četné a vyžadují mimořádné odhodlání ze strany státních zástupců, ale také velkou pozornost k detailům,“ řekl o víkendu ministr spravedlnosti a nejvyšší žalobce Adam Bodnar. „Zúčtování se zneužitím moci u minulé vlády nelze propagandisticky zneužít. Vše musí být provedeno řádně a legálně.“

Opozice trvá na tom, že Tusk a jeho administrativa proti nim zahájili hon na čarodějnice.

Tuskovi kritici také varují, že snaha vyrovnat se touto cestu s předchozí vládou ekonomicky poškodí celé Polsko a vše se děje na úkor ambiciózních státních projektů a řešení dalších problémů, jako je zdvojnásobení nezdaněných příjmů.

Tento týden se očekává, že parlamentní většina vedená Tuskem zbaví imunity Marcina Romanowského, dalšího poslance za Suverénní Polsko a bývalého náměstka ministra spravedlnosti. Je obviněn, že se podílel na údajném zneužití Fondu spravedlnosti. Zvláštního fondu peněz pod kontrolou ministra spravedlnosti, který měl pomáhat obětem trestných činů, ale podle žalobců byl použit pro politické účely.

Tusk tento týden uvedl, že z fondu bylo ukradeno více než 112 milionů zlotých, což je v přepočtu asi 672 milionů korun.

Kauza tohoto fondu může dosáhnout až mezi nejvyšší politiky bývalé vlády, včetně bývalého ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, vůdce Suverénního Polska, a předsedy PiS Jarosława Kaczyńského. Exministr Ziobro se léčí s onkologickým onemocněním a stáhl se z veřejného života.

V březnu tohoto roku vnikli policisté do domu exministra a hledali možné důkazy o korupčním jednání.

„Polské speciální služby si v úterý vynutily vstup do domu bývalého ministra spravedlnosti, uvedl mluvčí obžaloby v rámci vyšetřování údajného zneužití finančních prostředků za předchozí vlády,“ napsala k tomu agentura Reuters.

Mluvčí státního zastupitelství Przemyslaw Nowak v březnu uvedl, že v rámci vyšetřování údajného zneužití peněz z Fondu spravedlnosti, který byl zřízen na pomoc obětem trestných činů, byli zadrženi čtyři lidé. Prohlásil, že tři ze zadržených byli bývalí úředníci ministerstva spravedlnosti a jeden byl příjemcem fondu.

Mezinárodní zájem tehdy vzbudila prohlídka v domácnosti exministra Ziobra, který zrovna absolvoval jednu z léčebných terapií. Postup policejního komanda byl podle mnohých přehnaný.

„Pan Ziobro nebyl doma,“ řekl novinářům Nowak. „Prokurátoři kontaktovali rodinu a požádali je, aby otevřeli prostory, ale to se ukázalo jako neúčinné... Dveře byly rozbity jen natolik, že umožnily vstup do bytu.“

Zdůraznil navíc, že vyšetřování se týká možných závažných finančních zločinů a nemá žádný politický podtext.

V rámci této kauzy by se podle serveru Politico mohlo stát, že Právo a spravedlnost a Suverénní Polsko mohou přijít o státní finanční příspěvky, což by mohlo značně omezit schopnost těchto stran vést příští volební kampaň. Státní dotace činí více než 25 milionů zlotých ročně, v přepočtu asi 150 milionů korun.

Zadržen byl i římskokatolický kněz Michał Olszewski, a to na základě obvinění, že nadace, kterou řídil, získala dotaci 100 milionů zlotých od Fondu spravedlnosti a část těchto peněz se později vypařila.

Jeho podporovatelé tvrdí, že byl ve vězení týrán a mučen, což ministerstvo spravedlnosti důrazně popírá.

Vyšetřován je i guvernér centrální banky. Toho přitom viní z činnosti, která je přímo úkolem jeho funkce - provádění bankovní operace.

„Guvernér polské centrální banky čelí obvinění, která zahrnují porušení ústavních pravidel programem nákupu dluhopisů a uvedení ministerstva financí v omyl,“ uvedla agentura Reuters.

Vicepremiér Krzysztof Gawkowski uvedl, že koalice shromáždila 115 podpisů potřebných k předložení 68stránkového návrhu na sesazení šéfa Polské národní banky (NBP) Adama Glapinského, který pochybení popírá, předsedovi parlamentu.

„Jsou to velmi silná obvinění, jsou to obvinění, která mi podle mého názoru dávají plné právo říci, že bude státní tribunál,“ řekl Gawkowski televizi TVP Info.

Návrh prošetří parlamentní komise a poté bude hlasovat celá sněmovna. V případě odsouzení tribunálem by mohl Glapinski, kterému vyprší mandát v roce 2028, přijít o post a případně mu bude znemožněno kandidovat nebo zastávat manažerské pozice.

Že by se tvrdé účtování s opozicí mohlo polské vládě vymstít, před tím varuje už i bruselské Politico.

Minulá vláda čelila v EU vyšetřování za porušování pravidel právního státu. Důvodem byla především justiční reforma, která se snažila poslat do penze soudce jmenované ještě před rokem 1989.

V květnu ale EU stíhání Polska ukončila. Ursula von der Leyenová tehdy, čtrnáct dní před eurovolbami, vyhlásila „novou kapitolu pro Polsko“ a zmínila, že země se vrátila k demokratickým standardům a dalšího stíhání není třeba.

„Změnila se orientace a situace v zemi se vyvíjí příznivě,“ stojí v oficiálním dokumentu, který velmi oceňoval novou vládu Donalda Tuska. Premiér, který větší část osmiletého mandátu PiS strávil ve funkcích v Bruselu, toho následně využíval v předvolební kampani.

Brusel však odmítá, že by popotahování konzervativní polské vlády bylo účelové a politicky motivované.

Kroky současné polské vlády doposud Brusel nijak nekomentoval.