Eduard Chmelár je slovenský historik, politický a mediální analytik, vysokoškolský učitel, publicista a občanský aktivista. Angažoval se při sametové revoluci a také vedl mírové kampaně, např. proti základní vojenské službě.

Chmelár na úvod zmínil, že způsob, jakým je dáván prostor kandidátům v médiích je neférový a diskriminační, protože průzkumy, kterými se televize a jiná média řídí, si objednávají politici a jsou podle něj zmanipulované.

Prohlásil, že má tři pilíře své politiky: mírový, sociální a environmentální, a dodal, že na Slovensku není politická strana, která by tyto tři hodnoty spojovala. Je dobré dodat, že Chmelár vedl několik mírových iniciativ, například za zrušení základní vojenské služby. Politika ho prý jak přitahuje svou možností věci měnit, tak odpuzuje tím, kdo se v ní pohybuje. Dodal, že se chce držet pravomocí prezidenta a neslibovat hory doly, protože podle něj neustálé slibování a následné neplnění slibů v politice vede k extremismu.

Moderátor ho pak konfrontoval s jeho citátem, že ho neláká ani funkce, ani moc, ale vliv na fungování společnosti. Ovšem podle moderátora být prezidentem znamená hlavně mít funkci a mít moc. Chmelár mu oponoval, že prezident má hlavně vliv a on chce mít hlavně tuto tzv. soft power neboli měkkou sílu. Dle něho má prezident, pokud je dostatečně inteligentní a charismatický, dát společnosti základní vizi. „Aby jí dal, jak říkal Masaryk: ‚Státy stojí a padají na ideách, které je zrodily.‘ My nemáme takovou ideu. My jsme neměli silné prezidenty, kteří by té společnosti dali nějaký směr. My jsme měli vždy prezidenty, kteří nikomu nevadili. Na rozdíl od České republiky, kde co prezident, to silná osobnost. Toto potřebujeme změnit. Potřebujeme prezidenta s nějakou intelektuální vizí, prezidenta, který dá společnosti cíl, zvlášť v této době, kdy přešlapujeme na místě,“ srovnal Chmelár Česko a Slovensko a dodal, že od vstupu do EU nemá Slovensko žádný cíl a vládnou mu technokraté, kteří ví, jak udržet moc, jak korumpovat a ničit soupeře, ale nedávají Slovensku žádnou přidanou hodnotu. Sám sebe považuje za dobrého kandidáta, protože prý zná Slovensko, zná jeho obyvatele a zná slovenskou historii.

Vyjadřoval se i k pochodům Za slušné Slovensko. Zúčastnil se jen jednoho, protože Ján Kuciak byl jeho studentem, ale nikoliv dalších, protože demonstranti podle něj nemají jasně definované požadavky. Přirovnal situaci ke korupční kauze Gorila, naopak se vymezil proti tomu, že by se pochody daly přirovnávat k sametové revoluci, kdy byly jasné požadavky, po jejichž naplnění mohly být svobodné volby. „Tady nic takového není. A víte, největším zločinem v politice je sebrat lidem naději. Ta frustrace vede k tomu, že ty hlasy se nepřelijí k demokratické opozici, ale směrem k extrému. Zbabraná Gorila vedla k Mariánovi Kotlebovi (bývalý župan Banskobystrického kraje za Naše Slovensko) v slovenském parlamentu, zmařené Slušné Slovensko, které šlo do ztracena, může vést k ještě většímu nárůstu extremismu, a to si já nevezmu na svědomí,“ odůvodnil Chmelár, proč se nezúčastňuje této iniciativy.