Zničení Ukrajiny. Stačí toto. Šándor ukázal, co se moc neví

Mnozí čekali, že na Donbase a jihu Ukrajiny se Rusům bude víc dařit, neb je tam rovný terén, kde lze použít těžkou konvenční techniku. Zatím to však aspoň zdálky vypadá, že je jejich postup pomalý. Čím to je a je tomu vůbec tak? „Vycházíme toliko z hlášení ukrajinského generálního štábu, která úplně nemusejí reflektovat – a to záměrně a z pochopitelných důvodů – reálnou situaci. Rusko může pokračovat v konfliktu s ohledem na stav svých vojsk, na jejich morálku, s ohledem na doplnění vojsk technikou a samozřejmě s ohledem na ukrajinský odpor. To jsou všechno faktory, které situaci determinují,“ vysvětlil Andor Šándor.

„Popravdě řečeno jsem ale žádné realistické mapy neviděl, abychom mohli pochopit, co se tam děje. Zároveň jsme také neviděli a neznáme přesné poměry sil. Můj odhad je, že Rusové neprohrávají, možná nějak dramaticky nevítězí, ale určitě nevítězí Ukrajinci. Je potřeba počítat s tím, že dřív nebo později Rusové Donbas obsadí. Zatím obsadili osmdesát procent toho území,“ upozornil.

Lze čekat, že Ukrajinu vojenskou technikou saturujeme do té míry, že Ukrajina dokáže vojenskou techniku doplňovat a nahrazovat lépe než Rusové? Zahraniční zpravodaj CNN Prima NEWS Matyáš Zrno, který se od začátku války na Ukrajině pohybuje, píše na Twitteru, že „Rusové mají nekonečné množství těžké techniky“, Ukrajinci na tom také nejsou špatně, ale hůř. Na druhou stranu Američané schválili zákon o půjčce a pronájmu vojenské techniky Ukrajině. Americký prezident je díky této normě oprávněn do roku 2023 půjčovat nebo pronajímat vojenské vybavení Ukrajině a dalším státům ve východní Evropě postiženým ruskou válkou. Může to být významné a způsobit zvrat ve válce? „Nevím, z čeho Matyáš Zrno vychází. Já si nemyslím, že by Rusko mělo nekonečné množství těžké techniky. Mohou mít staré tanky. To je něco, co by konflikt mohlo převálcovat, pokud by byly k dispozici skutečně masivně za podpory dělostřelectva a letectva. Což si úplně nemyslím, že je tento případ,“ domníval se generál.

Budeme svědky útoků na nádraží, na vzletové a přistávací dráhy, na sklady

„Co se týče Ukrajiny, i tam se dostáváme k jistým limitům toho, co vlastně můžou západní země nabídnout, protože každá armáda si musí ponechat nějaké vlastní zásoby pro případ, kdyby se dostala do konfliktu s někým jiným. Pokud jde třeba o protitankové řízené střely Javelin a protiletadlové střely Stinger, tak jich Američané už mají velmi málo a musejí si je hlídat pro své vlastní potřeby. Záleží, o jakou těžkou techniku jde a za jak krátkou dobu lze Ukrajince vycvičit k jejímu ovládání. Jednodušší bude technika sovětské provenience, kterou mají také a umějí ji ovládat, horší by to bylo, kdyby jim Němci a Britové dávali svoje tanky,“ objasnil.

„Pro Rusko je rozhodující zamezit tomuto posilování Ukrajiny. Proto budeme svědky útoků na nádraží, na vzletové a přistávací dráhy, na sklady, tak aby doplňování ukrajinské techniky maximálně zdržovali. Kdyby Ukrajinci ke svému vojenskému odhodlání dostali i dostatek techniky včetně zpravodajských informací – které dostávají do Američanů – to by mohlo do konfliktu vážně promluvit. Osobně si však nemyslím, že jsme blízko situaci, že by měla Ukrajina navrch,“ vypozoroval Šándor.

Slyšíme o velkých ruských ztrátách, nicméně logicky je budou mít i Ukrajinci. Jak to bude s lidskými zdroji? Budou moci své vojenské síly dostatečně kvalitně obnovovat líp než Rusové, kterých je mnohem více? Zvláště když bude válka trvat delší dobu. „Samozřejmě že i Ukrajinci utrpěli těžké ztráty, i když to logicky nepřiznávají. Doplňování lidí má význam v tom, jaký vedete způsob bojové činnosti. Když Rusové abstrahují od masivního nasazení manévrujících tankových a mechanizovaných jednotek a soustředí se na dělostřeleckou palbu, kdy touto masivní palbou rozbijí ukrajinské pozice a potom do nich postoupí, pak potřeba nahrazování lidského potenciálu na ruské straně taková není. Rusové však dobře vědí, že jsou limitní, a konflikt vedou tak, aby minimalizovali vlastní ztráty. Čím déle válka potrvá, tím bude pro obě strany obtížnější nahrazovat nejenom techniku, ale i lidský potenciál,“ upozornil.

Doněcká a Luhanská lidová republika už mají i oficiálně s Ruskem smlouvu o vzájemné pomoci. Kdyby to pro Rusy kolabovalo do té míry, že by byla možnost, že tyto republiky obsadí Ukrajina (i když k tomu je nyní asi daleko), mohl by Putin v rámci této pomoci sáhnout i k drastičtějším metodám typu chemických či ještě horších zbraní? Američtí zpravodajci odhadují, že Putin nepoužije jaderné zbraně, pokud nebude Rusko nebo jeho režim v bezprostředním ohrožení. Přesto USA počítají s variantou, že by na Ukrajině v nadcházejících měsících mohlo dojít „k nepředvídatelné a potenciální eskalační trajektorii, protože Putinovy ambice přesahují aktuální možnosti jeho armády...“

„Nemyslím si, že by toto bylo na pořadu dne. Rozhodující bude situace na bojišti. Od toho se budou odvíjet rozhodnutí o tom, jaké další síly a prostředky je nutné použít. Doněcká a Luhanská republika byly vyhlášeny na jedné třetině Donbasu. Dnes Rusko kontroluje osmdesát procent Donbasu. Když vezmeme poslední prohlášení ukrajinského prezidenta Zelenského, že můžou hovořit o čemkoliv, pokud se Rusové stáhnou na úroveň 23. února, tak z toho vyplývá uznání toho, obě samozvané republiky by byly předmětem mírových dohod, nikoliv vojenského konfliktu,“ konstatoval generál.

Jak dlouho a čím budeme moci Ukrajince zásobovat, aby čelili efektivně Rusům?

Avril Hainesová, ředitelka americké Národní rozvědky, v úterý na slyšení amerického senátního výboru řekla, že Vladimir Putin má stále v úmyslu „dosáhnout cílů i mimo Donbas“, ale že „čelí nesouladu mezi svými ambicemi a současnými konvenčními vojenskými schopnostmi Ruska“. Dodala, že ruský prezident „pravděpodobně“ počítá s tím, že podpora ze strany USA a EU pro Ukrajinu bude slábnout, jak se bude zhoršovat inflace, začne se projevovat nedostatek potravin a dál porostou ceny energií. Je to správný předpoklad a za jak dlouho by to mohlo nastat? „Příliš dlouhý konflikt může rozklížit jednotu Evropské unie, pokud jde o sankce a další věci. Zatím se jenom hovoří o tom, že budeme nahrazovat, přestaneme a uvidíme. V praktické rovině jsme toho tolik neudělali. Dodávky zatím fungují a probíhá to v odhadnutelných nákladech. Což nemusí být do budoucna úplně pravda, protože ne všechny členské země Evropské unie zastávají stejný postoj, jako mají Polsko, Pobaltí, Česko nebo Slovensko. Máme tu země s opatrnějším postojem,“ upozornil Šándor.

„Cíle Putina se asi mění s ohledem na možnosti, které má k dispozici. Domnívám se, že ztráta Donbasu by byl tak silný signál – což znamená odříznutí od pobřeží –, že by Ukrajina měla začít vyjednávat. Potom ale nebude žádný důvod znovu nasměrovat pozornost na Kyjev. Neumím si představit, jakými by to bylo silami a prostředky. Ovládnout celou Ukrajinu by představovalo 750 tisíc vojáků, což je počet, který Rusko v žádném případě nemůže dát dohromady. Politický cíl je relativně stejný, ale vojenské cíle se mění s ohledem na možnosti a houževnatý odpor Ukrajinců a tím, jak jsou zásobováni. Jak dlouho však a čím je budeme moci zásobovat? Jestli dojdou protitankové a protiletadlové zbraně, vrtulníky a těžká pozemní technika, pak bude těžké si představit, čím vším by Ukrajinci mohli disponovat, aby účelně a efektivně čelili Rusům,“ objasnil.

Putinův projev 9. května byl mimořádně očekáván, ale nic významného nepřinesl. Mobilizaci nevyhlásil, válku nevyhlásil. Máme být z hlediska rozšíření války do Evropy, nebo dokonce jaderné války po tomto projevu klidnější? „Nemyslím si, že Putinovou ambicí je pokračovat do Pobaltí nebo do Polska. Mobilizaci jsem neočekával. Pokud by mobilizoval v počtu, o kterém se mluvilo, bylo by to veřejné přiznání neúspěchu na Ukrajině. Znamenalo by to i oslabení ekonomiky. Navíc si nejsem jistý, jak by tito zmobilizovaní záložáci na Ukrajině působili. Dal tím najevo, že jeho cíl je nejít přes hranice Donbasu. Ví dobře, že pokud Donbas dobude celý a bude kontrolovat celé pobřeží včetně přístavů a kontroluje moře, má spojnici Krymu s pevninskou federací a zároveň totálně ekonomicky zničí Ukrajinu,“ zdůraznil.

„Už teď Rusové blokují v této oblasti lodě. To je obrovská ztráta pro Ukrajince s mezinárodně bezpečnostními konsekvencemi, pokud jde o vývoz obilí a dalších věcí, na kterých je závislá řada zemí třetího světa. V situaci, kdy tam bude hlad, lze očekávat, že tito lidé zase můžou vyrazit do Evropy. To by pro stabilitu Evropy byl velmi závažný problém,“ uzavřel Andor Šándor.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.

Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Článek obsahuje štítky

Rusko , Šándor , Ukrajina , válka , Donbas

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban