ČR dlouhodobě neplní evropské normy na kvalitu ovzduší v oblasti polétavého prachu, oxidu dusičitého či benzo(a)pyrenu. Čas na vylepšení situace má od Evropské komise jen do roku 2020, potom může ČR očekávat pokuty v řádu miliard Kč. Do jaké míry tato skutečnost ohrožuje budoucnost českého průmyslu?

Určitě nejsem ten, který má radost ze znečištěného vzduchu a špatného životního prostředí okolo sebe. Na druhou stranu celou tu současnou ekologickou hysterii považuji za marketingový nástroj, jak podojit státní rozpočet o dotace. V době svého mládí jsem sympatizoval s hnutím Brontosaurus. Na jeho táborech jsme pracovali všichni zadarmo, protože nám to dávalo smysl. Nepřilepovali jsme se k silnici, nepřivazovali ke stromům, ale snažili se něco dělat pro přírodu. Dnes je to vše o dotacích a snaze se medializovat. Český průmysl už dnes je paralyzován spoustou předpisů a na světovém trhu je v obrovské nevýhodě vůči zemím, které nemají zákoníky práce, bezpečnostní předpisy a mlčky tolerují dětskou práci. Už dnes jim těžko cenově konkurujeme. Nová ekologická opatření mohou naše výrobky natolik zdražit, že ztratíme významnou část exportu. Protože náš hrubý domácí produkt je z velké části tvořen vývozem, může být ohrožen celý státní rozpočet. Průmysl je pro naši zemi dojnou krávou, kterou nesmíme utýrat k smrti.

Ministerstvu životního prostředí chybí asi 3,4 miliardy Kč, aby dofinancovalo veškeré plánované projekty na ekologizaci českého průmyslu. Právě tyto projekty by potom mohly Česko zachránit od pokut od Evropské komise. Mělo by podle vás být prioritou vlády tyto peníze urychleně sehnat?

Je otázkou, jestli plánované projekty na ekologizaci českého průmyslu vůbec dávají smysl. Navíc, kdo to zaplatí? Stát je pouze přerozdělovatel vybraných daní, tedy zaplatí to průmysl a jeho zaměstnanci. Je to jako Hlava XXII. Spustíme „ekologizaci“, tím zatížíme výrobce, ti zdraží výrobky. Kvůli tomu přijdou o exportní zakázky, propustí lidi. Ti půjdou žádat státní rozpočet o podporu, na kterou nebudou prostředky. Ale budeme mít ekologizované zavřené továrny.

„Nenecháme si od Evropy vnucovat věci, které by měly ohrožovat naše hospodářství. Určitě se nenecháme strhnout k fanatickým zeleným opatřením, která by ohrožovala náš průmysl. To se radši budeme soudit a budeme se v nejhorším dohadovat o sankcích,“ uvedl na téma evropské snahy o absolutní ekologii premiér Andrej Babiš. Je to vhodná strategie?

Jsem přesvědčen, že nastal čas jít do tvrdého střetu s hloupostí. Není možné neustále ustupovat a říkat si, nějak to uděláme, třeba se to v budoucnu změní. Není v našem národním zájmu si nechat zničit průmysl ekologickou hysterií.