Existuje totiž Nařízení EK k Taxonomii EU, podle kterého musíme v roce 2050 zprovoznit hlubinné úložiště. A zatímco německý Spolkový úřad pro bezpečnost ukládání jaderného odpadu (BASE), který dohlíží na hledání vhodného úložiště, dosud plán nepředložil a Němci tak své rozhodnutí o úložišti odložili až na rok 2046, česká vláda nemeškala a bez jakékoliv veřejné debaty s občany, již v roce 2020 schválila 4 kandidátní lokality, a to Březový potok, Horka, Hrádek a Janoch (ETE-jih). A zatímco USA zřídily úložiště jaderného odpadu v horách Yukatanu, Finové na neobydleném ostrově, Němci ho zatím budovat nebudou, Češi chtějí vyhořelý jaderný odpad ukládat uprostřed krásné přírody, v hustě osídlené oblasti. A přitom hlavním problémem jaderné odpadu je extrémně dlouhá doba jeho zvýšené radioaktivity. Než poklesne na úroveň radioaktivního pozadí v přírodě, uplyne 250 000 roků.
Příběh rodiny, které stát zničil život!
Jednou z vytipovaných míst pro úložiště je lokalita Janoch v Jihočeském kraji. „Žili jsme tady docela normálně, a hlavně hrozně rádi. Teď z nás jsou psychické trosky, ten rodinný život je strašně narušen,“ říká se slzami v očích paní Kateřina. Pokud zvítězí lobbing, klientelismus, policko-podnikatelský byznys a v tomto případě i lidský hyenismus, pak za pár let bude mít ve vzdálenosti 350 metrů od rodinného domku, ve kterém žije spolu s manželem a dětmi, ze tří stran areál hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu. Až si přečtete tento příběh, pak se zamyslete nad tím, jestli něco podobného nemůže potkat také vás…
Kateřina se před pár měsíci dozvěděla, a to jen tak náhodou, že v bezprostřední blízkosti jejich rodinného domu na Coufalce, v lokalitě nazvané Janoch, by se mělo začít zkoumat, zda je to vhodné místo pro stavbu hlubinného úložiště. Když se vzpamatovala z prvotního šoku, začala si zjišťovat další informace, oslovila místní zastupitele a pak začaly na povrch vyplouvat závažné skutečnosti.
Lokalita Janoch se rozkládá v katastrech obcí Temelín, Dříteň, Olešník a města Hluboká nad Vltavou. Kdybyste si mezi lidmi udělali průzkum, pak drtivá většina o stavbě úložiště nic neví, anebo si myslí, že to bude jen díra v zemi. Bohužel má toto povědomí také podstatná část členů zastupitelstev všech obcí a města. Zvláštní, a z mého pohledu nepřijatelný, je postoj všech čtyř starostů dotčených obcí. Jejich laxní přístup a mlčení jen nahrává státu, tedy Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je v souladu s atomovým zákonem a „Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR a s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí před nežádoucími vlivy uložených odpadů“, odpovědná za přípravu vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, aby v tichosti získala a pak vydala všechna potřebná lejstra a nic nebránilo ke schválení dané lokality a zahájení stavby. Zřejmě v duchu, přece do toho nebudou lidé kecat!
Kateřina našla podporu u několika zastupitelů a občanů, vznikla petice proti úložišti a pak založila sdružení SATIS. Společně začali bojovat na všech frontách, vysvětlovat spoluobčanům, jak by úložiště mělo vypadat, co všechno tato stavba bude znamenat. Lidé doslova zírali, protože od starostů měli buď jiné informace, nebo žádné. Například starosta Hluboké nad Vltavou ještě na konci dubna 2024 tvrdil, že v blízkosti plánovaného úložiště žádné rodinné domy nejsou, první je ve vzdálenosti jeden kilometr. Jenže to není pravda.
Hlubinné úložiště není jen díra v zemi
Areál hlubinného úložiště bude jen 350 metrů od rodinného domu paní Kateřiny. Obrátila se proto na SÚRAO, zda dům vykoupí a rodina se přestěhuje. Dostala další ránu. Posudek, který si SÚRAO nechala vypracovat sice připouští, že stavba úložiště, především jeho povrchový areál, bude mít značný vliv na cenu jejího rodinného domku na Coufalce a na jeho využití, ale neexistuje povinnost nahradit dotčenému vlastníkovi nemovitosti vzniklou újmu! Jinými slovy, rodina nic nedostane a SÚRAO navrhla postavit kolem nemovitost tři metry vysokou protihlukovou stěnu. „Než jsme domek koupili, byli jsme se na stavebním úřadě zeptat, jestli se tam nebude něco stavět, nic nám neřekli. A teď máme s dětmi žít za třímetrovou zdí, kousek od jaderného odpadu?“ vysvětluje Kateřina, která se netají tím, že to působí na psychiku všech.
Jediné fungující hlubinné úložiště jaderního odpadu je ve Finsku. Je na neobydleném ostrově v lokalitě Eurajoki společně s jadernou elektrárnou Olkiluoto. Nejbližší vesnice je až na pevnině 6,1 km daleko a žije tam cca 100 obyvatel, nejbližší město s 9211 obyvateli je vzdálené 17, 8 kilometrů. My budeme mít úložiště ve středu Evropy, 350 metrů od prvního obydlí, další vesnici cca 1,6 kilometrů a město Týn nad Vltavou s 8021 obyvateli ve vzdálenosti 7,6 km.
České úložiště bude dvakrát větší než finské
Celková rozloha zájmového území v lokalitě Janoch má rozlohu 22,74 km2. Podzemní areál představuje 4,67 km2 – ukládací prostory v min. hloubce 500 m pod povrchem na ploše 467 ha a nadzemní areál – 26,5 ha čítá 51 staveb pod povrchem, 62 staveb na povrchu a 50 m vysoká těžební věž. Dále pak mezideponie – 15 ha orné půdy a další pozemky nutné pro vybudování silnic a železnice. V areálu bude mimo jiné kamenolom, betonárka, třídička frakcí, sklad výbušnin, ubytovna. „Já se furt nemůžu smířit s tím, že SÚRAO s podporou lokálních starostů s gustem finančně, existenčně a psychicky zlikviduje rodinu s malýma dětma. Prostě to nemůžu pobrat!“ dodává Kateřina.
Loni v únoru podala SÚRAO žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, aby mohly začít průzkumné práce, jejichž součástí by údajně mělo být cca 52 hlubinných vrtů. Dotčené obce vydaly nesouhlasné stanovisko a požádaly, aby lokalita Janoch byla vyjmuta z vybraných lokalit. Co bude dál záleží na politicích a úřednících. Ale také na nás občanech, pokud si to necháme líbit! Stát rozhoduje podle diktátu EU. Bez ohledu na ochranu životního prostředí, přírody, půdy, lesů, vody, vzduchu a v první řadě životů svých občanů. Ostatně to veřejně přiznala také Dana Drábová, předsedkyně SÚJB: „Pro lokalitu, kde by se to hlubinné úložiště mělo stavět, je ale takové řešení nepříjemné. Nikdo nechce ve svém okolí obrovskou stavbu, která bude trochu hlučná, která tam přivede mnoho cizích lidí, a která bude znamenat přemisťování velkého množství materiálu. Taková stavba změní život dvou generací v dané lokalitě, zasáhne lidem do života.“
Mgr. Alena Maršálková
úvodní signatářka Charty 2022, mediální poradkyně
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV