Je možné tento pohled odložit ad acta jako neaktuální. A je pravda, že nás se netýká tak bezprostředně jako případná vlna ukrajinských uprchlíků. Je ovšem též možné nahlédnout širší souvislosti.  

Ukrajina nekrvácí kvůli Rusku nebo Evropské unii. Nedaří se mírovou cestou řešit problémy, které se nashromáždily v zemi a vybuchují obrovskou nenávistí mezi občany téhož státu. Zároveň je Ukrajina arénou, kde se do velké míry určuje, jaká bude Evropa na západ od ukrajinských hranic – ale také na východ od nich.  

Země Unie vědí, že ruský stát má přednostní zájem na uchování Ukrajiny ve sféře svého vlivu. Vladimir Putin má v plánu spustit Euroasijský svaz v čele s Ruskem. Bez Ukrajiny by tento projekt, který má být protiváhou Evropské unii ekonomicky i hodnotově, ztratil opodstatnění.  

Putin vyhlásil šíření konzervativních hodnot v ruském pojetí nejen za ideologii budoucího Euroasijského svazu, ale také za postoj, kterému chce Rusko vévodit ve zbytku světa. Evropské unie se to týká bezprostředně. Nedávná dohoda Putina s Viktorem Orbánem, po níž vstupují ruské peníze do maďarské ekonomiky prostřednictvím financování dostavby jaderné elektrárny Paks, není náhodný výstřelek. Orbán a ještě více nacionalisté z Jobbiku současné Rusko zároveň propagují jako stát, kde panuje řád a pořádek.  

Pro další šíření ideologie a vlivu přes ekonomiku by Rusko potřebovalo například vyhrát tendr na dostavbu našeho Temelína. Lidí, kteří již šíří měkkou cestou obdiv k putinovskému Rusku nebo alespoň lhostejnost k věcem, které se v něm dějí vůči svobodě slova a dalším demokratickým svobodám, u nás není málo. Pomáhá jim i bílá, šedá a černá propaganda, která pracuje ve prospěch ruské interpretace současné politiky.  

Jestliže na Ukrajině dojde k pádu Viktora Janukovyče, mohou po něm přijít jiní vůdcové, kteří nemusí být po chuti Evropské unii a možná ani Putinovi. Pokud se ale podaří zastavit násilí, pak se s novým vedením země jistě dokáže dohodnout jak Evropa, tak Rusko.  

Kreml se ale nemůže z definice smířit s tím, že změny na Ukrajině mohou přijít nikoli jako důsledek zpravodajských a geopolitických operací, které bude mít pod kontrolou, ale spontánně, poté co se do dějin zapojili občané tak aktivně, že se nebojí kvůli této změně ani umřít.  

Po mnohem mírnějších protestech v Moskvě před více než dvěma roky se Putin postaral, aby mráz přicházející z Kremlu zničil potenciální výhonky další aktivity občanské společnosti. Ukrajina je proto pro ruského vládce velmi nepříjemným mementem, že takto dopadnout může i on. Proto teď doma ještě více utahuje šrouby.  

Autor je komentátorem deníku Právo.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.