Kauza přepálené zakázky na pasivní radary pro českou armádu podivně utichla. Ptejme se proč. Případ totiž odhalil, že pod současným vedením se ministerstvo obrany opět vrátilo do starých “dobrý” časů. Vysvětlení, že vyhodil nějakého úředníka (který s tím neměl co dělat) a že rezignoval náměstek dotčené sekce, to nemůže stačit. Ti pouze plnili úkoly.

Pan ministr obrany, místo aby se k problému postavil čelem, se vážně nechová jako chlap. Místo aby přijal zodpovědnost a uznal, že to prostě podělal, vymlouvá se na všechny strany a shazuje zodpovědnost na druhé. Přitom jeho úředníci včetně končícího náměstka Říhy podle dostupných informací žádnou chybu neudělali.

Zakázka byla “přepálena” až potom, co ji Říhova sekce vyzbrojování připravila, a ve chvíli, kdy to dostal na stůl ministr, už tam byla dvakrát vyšší cena. Tuto skutečnost pak Metnar “zapomněl” říct vládě i sněmovnímu výboru pro obranu. A teď se vymlouvá, že za nic nemůže? Jste zbabělec, pane ministře. Netuším, co děláte ve vládě.

Ale vlastně možná tuším. Proč v případě Metnara nereagoval premiér Babiš tak pohotově jako u pana Kremlíka? Přitom tady jde o násobně vyšší částku, kterou stát vyhodí do kanálu (nebo do něčích soukromých kapes?). Můžeme se ptát, proč Babiš celou šokující kauzu s radary de facto přechází mlčením a nechává ji zamést pod koberec.

Má z toho něco on? Má z toho nějaká jeho spřátelená firma nebo kamarád? Bojí se výrazně říznout do pavučin na obraně? To mu nevadí, že daňoví poplatníci přijdou zbytečně o víc než půl miliardy? Zajímavé, že se takto chová šéf “protikorupčního hnutí”, které prý chce zatočit se zakořeněným klientelismem. Pokud to Babiš nechá být, není důvod mu už věřit ani nos mezi očima. Jedná účelově.

Vytáčky ministra obrany jsou tragikomické. Soudě podle jeho veřejného vystupování nemá tušení, o čem celá problematika (nejen radarů) je. Nerozumí tomu a nejspíš ani moc rozumět nechce. Vše si nechá připravit, horko těžko to přečte a jde pryč. Někteří by si mohli myslet, že takový poslušný panák byl do této funkce dosazen záměrně, aby podepsal cokoliv se mu řekne. Třeba podivně nevýhodné americké vrtulníky, že pane premiére? Ale co mě to napadá, to určitě nebyla vstupenka do Bílého domu! Kdepak. Vojenští experti se určitě pletou, když říkají, že pro naši armádu byli lepší třeba stroje italské, které byly i levnější. Jenže pan Razítko (jak ministra obrany trefně nazval šéf TI David Ondráčka) to neřeší a řešit ani nechce.

Aby se pan Metnar ukázal jako správný “chlapák”, pustil se na sítích do své předchůdkyně Karly Šlechtové, která prý během svého působení žádné zakázky nedotáhla. To je něco! Za sedm měsíců vlády v demisi a bez důvěry sněmovny? Fakt pane ministře? A co vy za dva roky? Raději mlčte a začněte něco dělat. Nebo víte co? Raději nedělejte nic, jako doteď. Jen bych si dovolil něco poradit. Možná je vám jedno, co podepíšete, stačí vám rozkaz od šéfa. Ale vzpomeňte si na paní Parkanovou. Stojí vám to za to? Pak hodně štěstí.

Nabývám dojmu, že se prostě musíme smířit s tím, že nejen ministerstvo obrany prostě normálně fungovat nebude. Rádoby manažersky schopné řízení resortů, které stále dokola lidem tluče do hlav PR mašinérie hnutí ANO, se sice některým lidem hezky poslouchá, ale není to nic jiného než “kampááň”.