Možnosti, které nabízí střelnice ve Vidselu, patří k nejlepším v Evropě. Švédská strana české armádě poskytuje kompletní servis zahrnující drony s vlečným cílem, hangáry, stání letadel, další zázemí pro piloty a zabezpečující personál. Čáslavští piloti střelby „Air-to-Air“ běžně necvičí, protože v České republice neexistuje střelnice, kde by byl takový výcvik možný. „České výcvikové prostory nejsou tak velké rozlohou. U nás je možné realizovat výcvik proti pozemním cílům, střílíme z kanonu nebo odhazujeme bomby,“ vysvětlil podplukovník Pavel Pavlík, velitel kontingentu.

Čeští piloti gripenů vždy zasáhli cíl

Pro cvičení byly vyčleněny čtyři letouny. Na sever Švédska zamířilo devět pilotů, spolu s technickým personálem šlo zhruba o čtyři desítky lidí. Cvičení bylo náročné i z hlediska plánování, které zabralo několik měsíců. Letadla musela mít dostatečný technický RESURS (tj. záloha provozní doby – dostatek letových hodin do dalších předepsaných prací). Hned po příletu do Švédska piloti absolvovali seznamovací lety a předletové briefingy - seznámili se s postupy provedení leteckých střeleb, vzdušným prostorem střelnice, aktuální předpovědí počasí, atd.

„Stříleli jsme tepelně naváděné střely AIM-9 Sidewinder na cíl, který je vlečený za dronem, jenž je dálkově ovládaný. Jen pro představu, tento letoun-dron měří více než šest metrů, váží téměř 650 kg a dosahuje maximální rychlosti přes 1100 km/hod. Cíl je odražeč s tepelnou stopou tzv. flérou, na kterou je tepelně naváděná střela navedena,“ uvedl Pavlík. „Měli jsme k dispozici dvě prezentace dronů, každá má čtyři fléry, to znamená čtyři cíle. Střelby byly naplánovány na pět dní,” dodal. Piloti gripenů měli k dispozici osm střel, výcviku se zúčastnili hlavně piloti, kteří ještě střelby „Air-to-Air“ neabsolvovali. Ve dvou dnech tak odstříleli všechny střely a pokaždé zasáhli cíl.

Tento druh výcviku probíhá nad pevninou – vojenským prostorem, jehož rozloha musí být značná kvůli případnému pádu střely či její části na zem a možnému poškození civilní pozemní infrastruktury. Piloti tento výcvik musejí absolvovat, aby byli využitelní v boji. Střelbu na vzdušný cíl necvičí často, jsou výzvou a pro každého pilota je to vyvrcholení výcviku. Čáslavští piloti ho naposledy absolvovali v roce 2019.

Třicet metrů nad zemí

Kromě střeleb byl dalším úkolem nácvik letů v malých výškách až do 30 metrů nad zemí, což rovněž v Česku není možné. „Pokud letíte ve třiceti metrech, letadla způsobují velký hluk. Navíc předpisy jasně stanovují, jaká je minimální výška např. nad městy, apod. Proto takhle nízko můžeme létat jen nad určenými oblastmi/leteckými střelnicemi či nad mořem,“ vysvětlil podplukovník Pavlík. Nedílnou součástí výbavy pilotů bylo speciální vybavení např. neoprenový voděodolný izolační oděv, který zabraňuje rychlému podchlazení pilota v případě nutného opuštění letounu a pádu do vody.

Podle původního záměru měly na základnu Vidsel odletět i lehké bitevníky L-159 Alca, to nakonec kvůli meteorologickým podmínkám na místě nebylo možné. Na rozdíl od gripenů tyto letouny prozatím nejsou uzpůsobeny vzlétat a přistávat na uválcovaném sněhu, resp. chybí dostatečné zkušenosti s takovýmto provozem. „Na cvičení jsme splnili všechno, co jsme si před odletem do Švédska naplánovali. Pro mladší piloty to byla cenná zkušenost,“ zhodnotil cvičení podplukovník Pavlík.

Čáslavské piloty čeká v letošním roce hned několik cvičení, do kterých se zapojí. Jednoho z nejprestižnějších cvičení Arctic Challenge Exercise (ACE) se zúčastní vůbec poprvé. Na měsíc červen je pak plánována účast na největším leteckém cvičení v historii NATO Air Defender 2023.