Bezpečnostní expert Rožek: Střelba ve vojenské nemocnici

25.06.2020 8:02 | Zprávy

Střelba ve vojenské nemocnici z kraje minulého týdne opět otevřela téma ochrany nemocnic a zejména jejich návštěvníků, pacientů a personálu prosti ozbrojeným útokům. Přestože šlo o sebevraždu a nikomu dalšímu se nic nestalo, mohlo to skončit podobně, jako v Ostravské Fakultní nemocnici v prosinci loňského roku. Je jen tedy výsledkem záměru ozbrojence, že ublížil jen sobě a nikomu dalšímu. Jak by to ale dopadlo, pokud by měl jiné záměry? Pokud by chtěl ublížit i někomu dalšímu, ať již náhodně vybranému, nebo nějaké konkrétní osobě, třeba lékaři?

Bezpečnostní expert Rožek: Střelba ve vojenské nemocnici
Foto: Archiv David Rožek
Popisek: David Rožek, bezpečnostní expert

Zkušenosti s ozbrojenými útoky ve zdravotních zařízeních statisticky rostou. Není to jen Ostrava, ale také střelba na Vinohradech, útok ve Slaném, a celá řada dalších, které měly naštěstí minimální nebo žádné následky. Klíč k problému leží v politice nemocnic o přístupnosti. Všechna zařízení si snaží uchovat širokou přístupnost a to okamžitou a pro všechny kolemjdoucí a to bez možností provádět kontroly u vstupů, obdobné třeba těm na Pražském hradě. Veřejných vstupů do velkých nemocnic je celá řada, dále je mnoho vstupů pro personál, zásobování, urgentní příjem, atp. Jakákoliv změna této politiky přístupnosti by měla za následek kompletní omezení služeb zařízení a to není v mnoha případech žádoucí.

Zdánlivě bezvýchodnou situaci však mohou řešit technologie, které dokáží zbraň nebo podezřelou aktivitu osob rozpoznat a v kombinaci s dobře vycvičením bezpečnostním personálem, přítomným ve veřejných prostorech nemocnice se situace může rapidně zlepšit. Riziko se sníží, ale zcela nezmizí. Nemocnice, stejně jako jakýkoliv jiný měkký cíl mají svůj únosný práh rizika, který se již ekonomicky a provozně nevyplácí dále snižovat. Nicméně mnoho zařízení tohoto prahu nedosáhla a situaci neřeší.

Bylo by chybou všechnu vinu shazovat na provozovatele zařízení. Na vině je rovněž stát, který pro měkké cíle nežádá žádné povinnosti a součinnost. Vše, co stát pro měkké cíle dělá je ve formě nezávazných doporučení. Na vině je taktéž legislativa, která například lékařům stále neumožňuje okamžitý náhled do registru zbraní nebo provedení prohlídky přinesených osobních věcí při nástupu na hospitalizaci a přesunu pacienta do lůžkové, tedy neveřejné části. Poté během hospitalizace, pokud je pacient držitelem zbraně, kterou má u sebe a pod vlivem medikace může být dočasně mentálně nezpůsobilý k manipulaci s ní a může dojít k útoku nebo zneužití zbraně jinou osobou. Na vině je ale i společnost, která je apatická ke svému okolí. Nejsme stále zvyklí se kolem sebe dívat a naše osobní bezpečnost je hodnotou, jenž rádi svěříme státu, nebo někomu jinému.

Pokud se nezačne tedy měnit klima v péči o měkké cíle, pokud se provozovatelé budou chlácholit vysokou bezpečností naší země a pokud budou lidé svěřovat bezpečnost svou a svého okolí jen a výhradně do cizích rukou, budou se podobné případy opakovat tak dlouho, než dojde k přirozené změně, než se téma stane politickým, nebo než důsledky takových útoků postihnou někoho významného.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Jak podle vás zajistit práci seniorům?

Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O zapomenutých hrdinkách

15:16 Petr Hampl: O zapomenutých hrdinkách

Denní glosy Petra Hampla.