Je založena na ateistické filosofii, neakceptuje žádný zázrak, popírá Kristovo vzkříšení, neakceptuje, že Ježíš je pravý Bůh a pravý člověk, jediný Spasitel, tak, jak to církev učila 2000 let. HKT má heretické učení, ve kterém Krista rozděluje na Krista historického a Krista (falešné) víry, kterého si prý vysnila první obec věřících.

Svatý Bazil volá v době, kdy je církev vnitřně ničena bludem arianismu: „…Veškerá inteligence těch, kdo jsou učení ve slově, je naplněna klamem falešných a polopravdivých tvrzení tak, jako je oko naplněné prachem.“ … „Všichni tito lidé jsou poraženi nevyléčitelnou epidemií bláznivé lásky ke slávě, takže každý touží být výše než druhý, ale ve skutečnosti v tom samém čase se jejich loď potápí na dno strašné hlubiny.“ … „Každý hraniční znak (dogma) zasazený otci církve je pohnut, každý základ, každá tvrz zdravého pohledu pravé víry je otřesena … jestliže náš nepřítel první neudeří na nás, pak nás raní druh po našem boku…“ Takový stav je i dnes, ale mnozí to už nevidí – duchovně oslepli!

Mnozí uchlácholují: „Křesťanství tady vždycky bylo a bude. Hereze byly i v prvních staletích. Brány pekelné církev nepřemohly a nepřemohou. Proč nedůvěřujete Bohu, a děláte zbytečný zmatek?! To je znak vaší nevěry!“ – Toto tvrzení je pokrytecké. Kdyby sv. Basil a sv. Atanáš nedělali rozruch a nebojovali proti ariánským herezím, kterým se otevřelo 200 biskupů, celý Východ by odpadl. Co následovalo za arianismem? Půlměsíc. Už několik století je velká část Blízkého východu i s 300 biskupstvími severní Afriky pod tvrdou vládou islámu. Dnes islamizaci prosazuje heretik František a je jen otázkou času, kdy nad Evropou místo kříže zavládne půlměsíc. Výzva k pokání je pokládána za fanatismus a zločinné hereze a lživé demagogie s prosazováním sebevraždy křesťanství jsou pokládány za moudrost. Tato slepota je znakem masové apostaze uvnitř církve.

Působení ducha HKT je možno přirovnat k otravě prostřednictvím kyanidu draselného (cyankali). Cyankali se chemicky váže na kyslíkové receptory krve. Toto spojení s jedem, který přináší smrt, je mnohem rychlejší a snadnější než spojení s kyslíkem, který přináší život. Smrt nastává z nedostatku kyslíku. Podobně působí i duch, který je za HKT: lichotí smýšlení starého člověka, který se pak spojuje s tímto duchem lži rychleji než s duchem pravdy. Přirozený, tělesný člověk svým čistě racionálním přístupem k Písmu svatému vždy plodil a bude plodit bludy, a to s lehkostí. S velkou rychlostí je pak šíří. Cyankali má příjemnou mandlovou vůni. Podobně i všechny bludy, včetně HKT, příjemně lichotí tělesnému člověku. Po požití je člověk jednoduše – nemilosrdně a rychle udušen. To samé se děje se studentem teologie či čtenářem literatury HKT. Každý, kdo se otevřel a přijal do své duše jed HKT, není už schopen přijmout živé Boží slovo, a tak nastává duchovní smrt skrze nevěru.

Svatý Bazil jasně ukazuje, že Písmo svaté je pro život, a každý se bude zodpovídat, zda jeho život byl řízen touto závislostí na Božím slově či ne. Teologové HKT vůbec nechápou podstatný smysl Písma svatého.Postoj, který měli svatí otcové, je jim naprosto cizí! Jaký je tedy užitek HKT pro církev? Takový, jaký má cyankáli pro člověka.

Je rozum nejvyšší normou pravdy?

Osvícenství, ale i ateistická historická kritika v teologii (HKT) vyhlásila za nejvyšší instanci lidský rozum. Je to však nesmysl! Rozum používá ve svých zájmech jak zločinec, tak spravedlivý. Rozum zločince se bouří proti Bohu, a proto odmítá pravdu a likviduje ji. Rozum spravedlivého se podřizuje Bohu, a proto hledá pravdu a prosazuje ji. Přijde smrt a Boží soud. Spravedlivý bude spasen, zločinec bude zavržen.

Činnost liberálních teologů (HKT) je pro církev tím, čím by pro zemědělství bylo vyškolování agronomů, kteří by vyšlechťovali různé druhy škůdců, vzájemně by se v tom předháněli a dostávali za to nejvyšší vědecké tituly, až by zamořili veškerou úrodu natolik, že by nakonec zapříčinili světový hladomor.

Profesorka Eta Linnemannová byla žákyní R. Bultmanna a E. Fuchse, F. Gogartena a G. Ebelinga. Po svém obrácení řekla své: ‚Ne!‘ historicko-kritické teologii! „Nezvratně považuji za smetí všechno, co jsem učila a napsala před tím, než jsem Ježíši otevřela svůj život. Odnesla jsem to v roce 1978 vlastnoručně do smetí a prosím vás upřímně: pokud ještě něco z toho máte v knihovně, udělejte totéž.“

Dále konstatuje: „Boží děti, jednu generaci za druhou, které byly ochotné a horlivé Bohu sloužit, jsme nechali ‚projít ohněm‘ a obětovali tomuto Molochu ateistické teologie. Výsledkem jsou generace svedených svůdců.Kdy se konečně obrátíme a zanecháme této modloslužby?“

Ze zkušenosti varuje: „Kdo se vydá touto cestou bezbožnosti, není pak už ve svém rozhodování svobodný; je tu něco či někdo, kdo ho donucuje. Tento tlak není vykonáván pouze prostřednictvím nacvičených metod.Jsou to démonické síly, pod jejichž tlakem se ocitne každý, kdo se dá na tuto cestu. Od té chvíle už není svobodný, ale podléhá neodolatelné moci.“

HKT mění myšlení studentů

Prof. Linnemannová píše: „Vytváření hypotéz při studiu Starého i Nového Zákona je systém, který stabilizuje sám sebe. S těmito hypotézemi HKT se zachází tak, jako by byly skutečnostmi. Kdo je takto pojme do svého myšlení, je jimi utvářen a přeměňován. Riziko studia teologie je proto značně veliké, protože tyto změny se dějí nevyhnutelně a nepozorovaně.

Studující je zároveň pod silným tlakem skupiny. Kolegové, zvláště z vyšších ročníků, nebo ti, kteří se vyznačují mimořádným nadáním, jsou ‚spoluvychovateli‘, rozhodujícími spolunositeli této socializace.

Student musí předkládat práce, v nichž je nucen dokázat, že si dostatečně osvojil způsob práce HKT. Je pod tlakem, aby sám historicko-kriticky myslel, mluvil a psal. To vede k závažným změnám v jeho myšlení a v jeho víře. Už není sám sebou. To, co se při studiu naučil, se staví před Boží slovo a zatarasí mu přístup k němu.“

Sv. Pius X. píše: „Kdo slyší, kolik v Bibli zjistili tito badatelé zaznamenaných nesprávností, mohl by se lehce domnívat, že před nimi ještě nikdo Písmo svaté nečetl a nezkoumal ho. Avšak před nimi byla celá řada učenců, kteří je daleko převyšují nadáním, vzděláním i svatostí života. A tito pokorní vzdělanci, nejenže Písmo svaté v žádném případě nesnižovali, ale naopak, čím důkladněji ho zkoumali, tím vroucněji děkovali Bohu, že se takto s lidmi rozhodl rozmlouvat. Tito učitelé nepoužívali ke studiu Písma svatého takové prostředky, jaké užívají modernisté (dnes HKT), kteří vycházejí z filosofie, která popírá Boha. Ani svůj rozum nekladli zanejvyšší a absolutní měřítko svých úsudků. Myslíme, že je každému jasné, co to vlastně je, tato metoda modernistů – dnes HKT. První kráčí (nevěřící) filosof, po něm přichází (nevěřící) historik, za nimi následujeateistická kritika, jak vnitřní, tak textová. Hlavní směr určuje ateistická filosofie, proto se nejedná nakonec o obyčejnou (objektivní) kritiku, ale o agnostickou (popírá možnost objektivního poznání), aevolucionistickou (popírá Boha Stvořitele). A proto, kdo ji uznává a užívá ji, uznává bludy v ní obsaženéa je odpůrcem katolické nauky.“

Sv. Pius X. pokračuje: „Jaké mají metody k získávání studentů a mládeže? Halasným zdůrazňovánímvědeckosti, a na druhé straně zesměšňováním, je mysl mladých studentů omámená a vzrušená. Jednak proto, aby nebyli považováni za nevzdělance a tupce, jednak aby se zdáli být učenými. Puzeni vlastní pýchou a zvědavostí podléhají často modernismu (dnes neomodernismu – HKT) a cele se mu oddají.“

Principy HKT

1) Skutečnost Boha je už předem vyloučena.

Někteří badatelé Ho připouštějí, ale to není Bůh živý, který stvořil, udržuje a řídí tvorstvo.

2) Desatero (Dekalog) podle HKT už neplatí.

Odpověď církevní Tradice: Deset Božích přikázání nebyla zrušena; naopak nabyla svůj plný význam Kristovým závazným vysvětlením Desatera v horském kázání (Mt 5-7).

3) HKT určuje, co je v Bibli pravda, a co je lež – mýtus.

Už tento postoj je velmi urážející až démonický (srov. 1Kor 2,14).

Statistika

V 60. letech byla návštěvnost kostelů v USA u katolíků 75 %. V 90. letech kolem 28 %. Návštěvnost v Polsku v roce 1989 byla kolem 75 %, jenom za čtyři roky po pádu komunismu, návštěvnost klesla na 28 %, a ve Varšavě na 18 %. Kolaps, který v USA trval 30 let, trval v Polsku 4 roky.

Německý novinář A. Sarrach o HKT píše: „Tu nemáme co do činění s dějinami biblické kritiky, nýbrž s dějinami spekulací anebo s dějinami patologie“.

Co se týče historicko-kritické metody, je to metoda, která bez sebekritiky staví jeden mylný závěr na druhém. U některých kritiků není možno se ubránit dojmu, že jde spíše o demagogy než o badatele.

Exegeze, která již Bibli nežije, se stává archeologií, mrtví pochovávají své mrtvé.

Dnes, stejně jako včera, spočívá spasitelná víra na přijetí Božího slova jako Božího slova, a ne jako slova lidského (srov. 1Sol 2,13). Proto v době apoštolské i dnes Bůh koná stejné divy a zázraky. Světci neznali HKT, a proto jsou to oni, kteří Písmu rozuměli nejlépe.

Bible je inspirovaná Bohem

a) „Všechno, co je v nich (v částech Bible – Písma svatého) napsáno, je vdechnuto Bohem.“ (2Tim 3,16)

b) „Buďte si však především vědomi toho, že žádné proroctví v Písmu není ponecháno soukromému výkladu.“(2Pt 1,20)

Kromě těchto dvou hlavních svědectví najdeme téměř na každé stránce Bible vlastní svědectví o tom, že je Božím slovem – Písmem svatým. Kdo tomuto vlastnímu svědectví Bible nevěří, staví se nejen na odpor Božímu slovu, ale zároveň tímto samého Boha, původce Písma svatého, prohlašuje za lháře.

Proto každý biskup, kněz i teolog se musí bezpodmínečně odřeknout ducha historicko-kritické metody (HKT). Kdo tak neučiní, zůstane pod prokletím (Gal 1,8-9). Pokud v tomto stavu zemře, padne do věčného zavržení!

Odříkáš se tohoto ducha hereze? – Ano! Odříkám!

Odevzdáváš Ježíši své hříchy a přijímáš Ho za svého Spasitele a Pána? – Přijímám!

Přijímáš v plnosti Ducha svatého jako apoštolé? – Přijímám! Amen!

Jako gesto víry spal heretické knihy (Sk 19,19).