JIP ukrytý skříní

Kdo se trochu orientuje v našem zdravotnictví ví, že se roky propadá do stále hlubší personální krize. Chybí tisíce zdravotních sester a stovky lékařů. Většinou se to daří kamuflovat. Zažil jsem nemocnici, kde před kontrolou zatarasili dveře vedoucí na JIP a dělali, že jednotku intenzivní péče nemají, protože zde nebyl přítomen žádný lékař. Když si toho kontrola všimla a skříň nechala odsunout, vymlouvali se, že lékař před chvílí musel odjet a rychle se vrátí. V mezičase si ho půjčili v sousední nemocnici patřící stejnému majiteli. Nejedná se o vtip, ale skutečný příběh takřka z pražské periferie. Kontroly raději už nikdo neposílá.

Nechte si pacienta v záchrance

Před pár dny pacienta hodiny vozili v záchrance po Jihomoravském kraji, protože v Brně mají zavřená oddělení, neboť schází personál. Totéž se děje v celé republice, jen se o tom nemluví. Možná, že by paní redaktorky a páni redaktoři měli začít inkognito vyrážet do českých nemocnic, aby se sami přesvědčili. Nestačí zavolat ministrovi, který jako naprostý laik vůbec netuší kolik bije. Nemá cenu volat ředitelům a primářům, protože ti většinou pravdu říci nemohou. Hrozí totiž uzavření celé nemocnice nebo její významné části a oni by byli označeni za viníky, na které by skuteční strůjci všechno svedli.

Rozklad potichu narůstá

Nenajdete ředitele nemocnice, který třeba přizná, že má jen jednoho lékaře na ARO, který už dva měsíce nebyl doma a v práci si zařídil detašovanou domácnost. Nečekejte, že vám někdo dobrovolně řekne, že ten ukrajinský sanitář ve skutečnosti slouží jako lékař. On sice asi má diplom z Ukrajiny, ale už nedostal souhlas s výkonem lékařského povolání v ČR. Najdete ještě celou řadu podobných kreativních řešení - nelegálních záplat, které způsobují, že laik nemusí nic poznat. Třeba se stalo normou, že jeden atestovaný lékař papírově pracuje pro několik nemocnic vzdálených i stovky kilometrů. Ve skutečnosti na konkrétním oddělení zkušeného lékaře vůbec nemají.

Sladká nevědomost

Milé redaktorky a redaktoři by se museli nenápadně vmísti mezi řadový lékařský a sesterský personál a opatrně se začít vyptávat. Pak by zjistili věci, že by polovina veřejnosti omdlela hrůzou a druhá by vzteky pukla nad tím, co je u nás možné. Nic takového se nestane. A my buďme rádi, že se před svojí smrtí nedozvíme, že ta pani, co neumí česky a dává nám právě infusi, je uklízečka z Kazachstánu a ne primářka místní interny.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele