Tak jsme se konečně dočkali: Teď výjimečně není řeč o nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Ještě před tím však nastoupilo i něco jiného, méně příjemného.

Už v prvním lednovém týdnu hlásili naši epidemiologové výskyt chřipkové epidemie s tím, že počet nakažených stoupl oproti poslednímu týdnu roku 2016 téměř o 50%. Epidemii hlásila většina Evropy včetně Německa.

Očkování škodí?

Pak se nemoc zarazila - další týden následoval vzestup o pouhých 0,7%. Jedno je ale jasné: začínáme “chořet”. S chřipkou, na kterou (či spíše na komplikace celkového stavu s ní spojené) letos zemřelo v Česku asi třináct lidí, totiž dorazila samozřejmě i méně nebezpečná virová onemocnění typu všech možných “rýmiček”.

Proč se stejná situace opakuje rok co rok, aniž ji zdánlivě kdokoli umí zabránit? Je skutečně moderní medicína proti každoročním “virózám” bezmocná? Je řešením jen vzít si prášek na bolest hlavy a jít do práce?

Pomiňme teď na chvíli snahu vědců nás “proočkovat” až na půdu (která podle některých lékařů nejen nepomůže, ale naopak může být naprosto zkázonosná - jak už jsme na Protiproudu psali) a zkusme najít jiné rozuzlení problému. Odpověď na “chřipkovou hádanku” totiž může ležet někde docela jinde. Vlastně ji máme přímo před nosem. A je škoda, že ji nevidíme.