Během minulých patnácti let mnoho vysoce respektovaných vědců a expertů vystoupilo na veřejnosti, aby zpochybnilo oficiální verzi událostí kolem pádu věží Světového obchodního centra (WTC), již nadále zastává americká vláda. Tato oficiální verze událostí stále říká, že kolaps všech tří budov nastal kvůli intenzívnímu žáru z ohně uvnitř budov.

Jenže nová forenzní studie, zabývající se zhroucením budov Světového obchodního centra, publikovaná ve vysoce respektovaném fyzikálním časopise Europhysics News, tvrdí, že “drtivá většina důkazů svědčí pro závěr, že všechny tři budovy byly zničeny kontrolovanou demolicí.”

Seriózní konspirátoři

Ačkoli se většina mainstreamových novinářů stále ještě snaží na kohokoli, kdo zpochybňuje oficiální verzi událostí nalepit nálepku “bláznivého konspiračního teoretika s alobalem na hlavě”, pravda je přesně opačná: mnoho respektovaných expertů již odhaluje nepravdivost historky o tom, že budovy spadly po požáru, způsobeném nárazy letadel, řízených teroristy.

“Vzhledem k dalekosáhlým důsledkům, jež toto zjištění má, je z morálního hlediska nezbytné, aby naši hypotézu prozkoumaly skutečně vědeckým a nezávislým způsobem dotčené úřady,” uzavírají svoji zprávu čtyři vědci.

Nová studie je dílem Stevena Jonese, bývalého profesora fyziky na Brigham Young Univerzity, Roberta Korola, který je emeritním profesorem stavebního inženýrství na McMaster University v kanadském Ontariu, Antoniho Szambotiho, strojního inženýra s pětadvacetiletou zkušeností na poli návrhů konstrukčních řešení v leteckém průmyslu a komunikacích, a Teda Waltera, který řídí v neziskové organizaci Architekti a inženýři za pravdu o 9/11 (Architects and Engineers for 911 Truth), sekci strategie a rozvoje. Jeho organizace v současnosti sdružuje přes 2500 architektů a inženýrů, nejde tedy o žádnou maličkost.

Obsáhlá studie, publikovaná v časopise Europhysics, jde přímo proti oficiální teorii a přidává se k narůstajícímu počtu důkazů o tom, že vládní verze událostí prostě neobstojí.

V roce 2002 se vyjádřil dokonce i Národní ústav pro standardy a technologii (National Institute of Standards and Technology NIST), že jde o mimořádně “bizarní” případ. Žádné jiné známé případy totálního zhroucení struktury mrakodrapu způsobeného ohněm nejsou, takže je přinejmenším podivné, že se tak stalo třikrát v průběhu jediného dne.

Obtížné otázky expertních vyšetřovatelů

Oficiální vyšetřování nikdy nebylo schopno důkladně a koherentně vysvětlit, jak se něco takového mohlo stát, a různé týmy, které na zkoumání kolapsu WTC pracovaly, vznesly mnoho obtížných otázek ohledně vládní verze událostí:

Podle nich není vůbec jasné, jak mohlo za výchozích podmínek ke kolapsu dojít: například proto, že nárazy letadel do věží “přestřihly” jen zhruba 15 % nosníků, přičemž věže měly vydržet kolaps až 25 % nosné struktury. Pokud oficiální verze Úřadu pro standardy a technologii tvrdí, že problémem byla větší zátěž nosníků po přeražení některých z nich, je to krajně podivné, neboť konstrukčně byly nosníky řešeny tak, aby vydržely nárůst zátěže až o 2.000 %, k němuž ovšem podle NIST nedošlo.

Jak rozstřelit izolaci?

Nejlépe nijak NIST dále tvrdí, že ke kolapsu došlo z důvodu “širokého narušení ohnivzdornosti” izolace budov. Jenže současně hypotézu, že došlo k “narušení ohnivzdornosti” izolace (jinými slovy, že izolace shořela), nijak nedokazují. Respektive, po kritice nulového důkazu “narušení ohnivzdornosti” přidal NIST do své závěrečné zprávy test, v němž vypálil celkem 15 střel na zcela nereprezentativní souhrn vzorků v krabici z překližky. Místo vzorků nosných sloupů použil přitom ploché ocelové pláty - a izolaci podlah netestoval nijak.

Kromě toho - jeho závěry vlastně tvrdí, že by podobných “střel” bylo potřeba na zničení tepelné izolace dotčených podlaží kolem 100.000 - a není schopen nijak doložit, že takové “střely” havárie letadla vyprodukovala. Naopak, je to spíše nepravděpodobné, protože trosky letadla i budovy by spíše měly tendenci odletovat po asymetrických drahách shodných s trajektorií letu. Pak by ale nikdy nemohly zasáhnout budovu ze všech úhlů potřebných ke zničení izolace.

Záhadné kilojouly

Kromě toho, při zničení izolace ani nesedí počty. Podle testovacích střel NIST by bylo potřeba na její zničení zhruba 1 MJ energie na metr čtvereční povrchu. Vzhledem k tomu, že dotčené plochy (sloupy, podlaží a jejich podlaha) zahrnují více než 6.000 metrů čtverečních, bylo by na zničení izolace potřeba více kinetické energie, než jí kdy bylo na základě nárazu letounu k dispozici.

Další průběh kolapsu zavinilo podle NIST změknutí ocelových nosníků vlivem vysoké teploty, roztavení a propadnutí podlah budov a prohnutí nosníků dovnitř. Problém je (například, mimo jiné) v tom, že při vlastních testech NIST zjistilo, že vzorky ocelových nosníků odebraných z míst zasažených požárem ukázaly, že méně než 2 % oceli “zažijí” teploty vyšší než 250°C. Další test ukázal, že žádný ze vzorků nebyl vystaven teplotě nad 600 °C. Zjevný problém je samozřejmě v tom, že ocel při těchto teplotách ani netaje, ani neztrácí své nosné vlastnosti.

Fyzikálně nemožný sesuv

Laboratoř, která pro NIST testovala dílčí otázky, došla navíc k závěru, že v budovách hořelo zhruba 45 minut. Což by v žádném případě nebyla dostatečná doba na to, aby budovy “prohořely”. A co se týče údajného “seštosování” podlaží po způsobu palačinek, vedoucímu ke strukturální nestabilitě, vůbec ho neprokázala. V jejich testech vyšlo, že se podlahy pouze prohnuly o zhruba 7,5 centimetru. Z čehož NIST bryskně vyrobilo hypotézu o “propadu podlah o 105 cm”, již dále používalo v počítačových modelech. Kde se vzala, nevíme, na mysl se však vtírá slovo “falšování výsledku testu”.

A taky bychom mohli pokračovat dál a dál - každý krok údajného “sesuvu” budovy byl fyzikálně nemožný. Nosníky se nemohly prohnout tak, jak NIST tvrdí, ani kdyby v budovách hořelo dvakrát déle. Jedinou možností je přidat do počítačového modelu neobjasněný “tah dovnitř budovy”, který by nosníky přiměl k prohnutí - což NIST udělalo.

Volný pád

Už vůbec pak ignoruje fakt, že části budovy padaly volným pádem, což je v případě samovolného zhroucení vahou vyšších podlaží budovy fyzikálně nemožné - a zbytek událostí odbývá slovy “následoval globální kolaps”. Kevin Ryan svůj rozbor postupu NIST, publikovaném v časopise Foreign Policy Journal, uzavírá slovy: “Poté, co nám dodal falešnou sekvenci událostí vedoucí k započetí kolapsu, nechává nás NIST uvažovat nad hádankou, proč “následoval globální kolaps.” Tím se vyhnul analýze dynamiky samotného pádu budovy - nejspíš protože ústav dobře věděl, že pozorované jevy protiřečí všemu, co víme o fyzikálních zákonech a ocelových mrakodrapech, pokud tedy vyloučíme možnost použití výbušnin.”

Nejhůře objasnitelným článkem skládačky jsou pak svědectví mnoha expertů, kteří tvrdí, že po důkladném přezkoumání videozáznamu pádu budov objevíme známky kontrolované imploze všech staveb, tedy jejich “odstřelení”.

Autoři nové studie v časopise Europhysics také docházejí k závěru, že budovy padaly tak rychle a tak symetricky, že pro jejich náhlý sesuv rychlostí volného pádu neexistuje žádné jiné technicky proveditelné vysvětlení. Jejich práce tak přímo vyvrací studie, které se naopak pokoušely dokázat, že budovy nemohly spadnout volným pádem.

Borůvkový koláč zn. molotov

Kromě toho je jeden z čtyř autorů, Jones, spoluautorem řady vědeckých prací, které zaznamenávají přítomnost nanotermitu v prachu z kolabovaných budov.

Nanotermitová rezidua jsou vůbec kamenem úrazu oficiální teorie o pádu budov WTC. Termit je sloučenina (obvykle) práškového hliníku a oxidu železitého, která při hoření vytváří extrémně vysoké teploty mezi 2000 a 3000 °C. Někteří (“oficiálněji” naladění) vědci se nález termitu pokoušejí vysvětlit přirozenými příčinami (hliník byl koneckonců přítomný v letadlech i budovách, stejně jako železo) - jenže zatím nedodali vysvětlení, jak by dotyčný hliník byl schopen během chaotických a náhodných procesů, které následovaly po nárazu letounů do budov, v dostatečném množství zreagovat tak, aby vznikl termit, který se dostal na velmi vzdálená místa, kde se v přesném sledu a ve velkém vznítil. Především ale nijak nevysvětlují fakt, že v troskách nebyl nalezen obyčejný termit, ale kompozit - nanotermit, který je produktem výhradně laboratorních nanotechnologií.

Inženýr Gordon Ross k této teorii poznamenal: “Když necháte máslo, mouku, cukr, vajíčka, olej a borůvky ve špajzu, nestane se z nich borůvkový koláč. Je potřeba přesného procesu, aby se z ingrediencí stal konečný produkt. Dokonce ani kdybych vzal všechny ingredience, zapálil je a vyhodil je z okna, nebude z nich koláč. Chemické reakce jsou přesné a probíhají v určitém pořádku…

Jenže namísto koláče, který jak vidno nemáme a mít nemůžeme, nám oficiální místa předkládají ke spolknutí teorii, že tuny a tuny hliníku se při nárazu letadla náhle rozdrtily na jemný prášek, který se smíchal s tunami rzi z ocelové superstruktury budov, a to přesně v množství, které je třeba k výrobě termitu, načež se téměř hodinu poflakoval kolem, a poté se rozmístil po klíčových strukturálních bodech stavby a v přesně stanoveném pořádku se vznítil tak, aby způsobil kolaps věží.

Je samozřejmé, že vědec jako jednu ze zásadních vloh potřebuje dobrou představivost, v tomhle případě už ale ta má pokulhává. Možná bychom tento termit měli přejmenovat na “inteligentní”, nebo třeba “zlovolný” termit?”

Dočkáme se nového vyšetřování?

Ross, Walter, Szamboti, Korol, a Jones se přidávají k dlouhé řadě expertů, kteří volají po novém a předsudky nezatíženém vyšetřování pádu věží Světového obchodního centra. Nejsou sami. Po přešetření volá i prezidentský kandidát Donald Trump a nejnověji také kandidátka Jill Steinová.

Steinová - jako kandidáti zelených “tradičně” - šanci na zvolení nemá. Trump však ano.

Je možné, že pokud bude zvolen, změní se nejen současná politika - ale také historie.

Alespoň ta oficiální.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele