Dvojí metr EU na uprchlíky?

Je správné, že Polsko a Litva brání vnější hranici EU před náporem tisíců muslimských uprchlíků přivežených do Běloruska, ale k této situaci nemuselo vůbec dojít. Lukašenko byl zahnán do kouta nesmyslnými sankcemi a nenechal si to líbit. Příliš však nechápu reakci předsedkyně Evropské komise von der Leyenové, která má velmi blízko k A. Merkelové, proslulé vítáním uprchlíků. V roce 2015 byli ilegální muslimští migranti vítáni a nyní je jejich snaha dostat se do EU označována jako „bezpečnostní hrozba“ a „hybridní útok autoritářského režimu“. Ještě nedávno byl kriminalizován italský exministr vnitra Matteo Salvini za to, že nechtěl povolit zakotvení lodí s uprchlíky v italských přístavech. Brusel zjevně uplatňuje dvojí metr v migrační politice.

Lukašenko v Putinově objetí

Lukašenko navíc pohrozil tvrdou odplatou za jakékoliv nové sankce EU proti Minsku. Ve hře je i přerušení tranzitu ruského zemního plynu a přepravy dalšího zboží přes Bělorusko. Lukašenko si může takové jednání dovolit, protože má za zády mocného spojence – ruského medvěda. Rusko vyslalo nad běloruské území dva strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně. V. Putin tím vyslal Západu jasný signál, že za svým spojencem stojí a podporuje ho.

Na začátku listopadu proběhla videokonference mezi oběma prezidenty, kteří se shodli na tom, že je třeba čelit pokusům Západu o vměšování do vnitřních záležitostí nezávislých států. Virtuální setkání jen potvrdilo stále těsnější vztahy obou zemí. Do budoucna se počítá se sjednocením ruských a běloruských zákonů v ekonomické oblasti či budování jednotných finančních a energetických trhů, plánuje se i spolupráce v oblasti vojenství a migrace. Má být realizována společná průmyslová a zemědělská politika i jednotný dopravní prostor. Ačkoliv v minulosti existovaly mezi Minskem a Moskvou neshody, Kreml oceňuje tohoto strategického spojence, obzvláště když musí strpět sousedství nepřátelské Ukrajiny.

Ekonomická, nebo politická integrace?

Současná krize na bělorusko-unijních hranicích by tak mohla vést k ještě hlubší integraci svazového státu směrem od konfederace k federaci Ruska a Běloruska. Úplné spojení dvou nejbližších slovanských národů do jednoho státního celku by bylo logické a užitečné. Běloruská státnost nemá historickou tradici a oba národy sdílejí stejnou kulturu, tradice, náboženství i podobný jazyk. Lukašenko, který vystupuje v roli Putinova rovnocenného partnera, ačkoliv jím ve skutečnosti není, by mohl získat post ministra zahraničních věcí. Tento scénář je však příliš nerealistický. Pravděpodobnější je, že Rusko bude Bělorusko využívat jako užitečný ekonomicky závislý, nárazníkový stát, oddělující ho od nepřátelského Polska a pobaltských zemí. Ostatně, podobnou roli sehrávala svého času Ukrajina za vlády prezidenta Janukovyče.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele