Křest knihy proběhne na Závěrečném dostihovém dnu na Pardubickém závodišti a kmotrem publikace bude několikanásobný vítěz Velké Pardubické ing. Václav Chaloupka. Kniha bude autorkou slavnostně věnována letošnímu vítězi Velké Pardubické.

Když kdosi řekl, že všechno na světě je příběh, měl pravdu. A je nutné dodat, že jedinečnost spisovatele je změřitelná jeho vyprávěním. Příběh Ali, vnučky přeslavných babiček a dědečků, dcery maminky a tatínka, méně slavných, ale hodně slavných, se odehrává kolem křižovatky dvou cest a hrstce chalup, v místě, kterému jedni říkají Smíškovská vrata a druzí Křížkovské chalupy, na jedné z těch chalup u pradědečka Bratra Krále. Bratra proto, protože je starý Sokol.

Je to obyčejné místo, obyčejných lidí, uprostřed malého lesa se statkem a rybníkem. Náhodní návštěvníci navyklí žít v našem globalizovaném světě by ještě dodali: „ Prosté, všední, lidové“ a ukončili veršem „ jednoduché, tuctové“. Protože tomuto místu chybí uměle nakašírované virtuální náhražky životů i příběhů, do kterých je možno stisknutím „ knoflíku“ vstoupit a stejným způsobem odejít.

Čtenář, když knihu otevře, najde na její předsádce černobílou mapu. Samozřejmě, že „tajnou“, namalovanou dětskou rukou, a podle ní lze vstoupit do světa, o kterém autorka vypráví. A ten svět, i když: „ prostý, všední, lidový – jednoduchý, tuctový“ dovoluje dětem snít a dospělým vrátit se do dětství. Velikost příběhu Ali a všech, lidí i zvířat kolem ní, je mostem přes propast dnes chybějících vztahů mezi lidmi, tedy mezi námi všemi, je to spojnice někdy ztřeštěného přání, aby stále mezi lidmi bylo ono ze všeho se ztrácející : já a ty.

To místo „tajné“ mapy má své aktéry, má svůj příběh: Ali, sedm kluků-loupežníků, dva staré Bratry Sokoly, kteří jim koupí poníka Zbojníka, aby mohli vytvořit voltižerské družstvo a metat na jeho hřbetě, Dědkasbábou, Ježibabu, poníka Zbojníka, kocoura Edisona a jeho kožichem v dutině dubu Velikána vysezených dvanáct kuřat s třináctým Plivníkem.S pýchavkou obrovskou darovanou panu prezidentovi jako dračí vejce, když odkudsi z obyčejných Smíškovských vrat a Křížkovských chalup přijeli „ dobýt“ Prahu.

Autorka knihy Marcella Marboe

Někomu, možná ozvěnou, připomene Ali úsilí Klapzubovy jedenáctky, ztřeštěnost Pipi dlouhé punčošky… Ali totiž patří plným právem do rodiny těchto příběhů. Její příběh je plným právem jedním z nich, ale má ještě něco navíc: stále a stále zapomínanou velikost češství. Utajenou pospolitost, která se někde uvnitř nás skrývá až do chvíle, kdy je jí náhle potřeba. Pak vítězí, jde do světa jako Honza, jako Ali do Prahy a v intencích sokolského hesla, že v „ Zdravém těle je zdravý duch.“ šíří českou slávu.

Příběh o Ali je na téměř tří set stranách napsanou autorčinou prosbou: Buďme, prosím, jako Ali. Dělejme z obyčejného neobyčejné. A abychom mohli dospět, vyprávějme o pohádkovém dětství v nás. Probuďme ho s prvními slovy řečenými našim dětem a vnukům. Vyprávějme, alespoň na chvíli. Je to moc potřebné pro tento náš svět a pro ty, kteří přijdou po nás.

Ali se dívá na hvězdy. Maminka ji houpe v jejím orlím hnízdě ve větvích dubu Velikána a tichounce zpívá…
Ali ví, že když padá hvězda, člověk si může přát tři přání, která se se pak docela určitě vyplní.
„Přeje si tedy, aby byli šťastní všichni, ale úplně všichni. Nejen bratr Král s paní Ježibabovou a tatínek s maminkou a babičky s dědečky, včetně Dědkasbábou, a Loupežníci a kouzelníci a džigiti a cikáni a skíni, ale i všechny paní učitelky a páni učitelé, prezidenti a paní prezidentové, všechna prasátka, koníčci, pejskové a kočičky, ptáčci a broučci a ufoni … a …a prostě úplně všichni.
Tohle je Alino jediné přání, ale pro jistotu si jeho splnění přeje třikrát. Co kdyby to z nějakého nepochopitelného důvodu dvakrát nevyšlo.
A jiného si Ali už opravdu nepřeje nic? Ale ano. Jenže jenom tajně, v koutečku duše.
Co? No přece dobýt svět! Jednou si to vzala do hlavy - a co si ona vezme do hlavy, to …“

Autorka ilustrací a obálky Helga Hrabincová (foto: Petr Lebeda)

Svět příběhů spisovatelky Marcelly Marboe je naším současným světem viděným jejíma očima a prosívaným rastem jejích zkušeností. Dětské knížky i její romány a další tvorba jsou autorčiným osobitým pohledem na „ lidské kolotání“ kolem nás. Jeho otevřenost mnohé, navyklé na slalom spotřebních úspěchů a desátky tvorby odevzdávané povrchnosti a ismům, minimálně zaskočila… A protože s funkcí se dostavuje i „ rozum nad rozumem“, dostavil se.

Ale rozhodující je, že nová kniha Ali a kůň za milión milionů je knihou zcela naplňující obsah programu nakladatelství Olympia: „ Vzděláním a sportem k sebevědomí.“ a proto je jeho první knihou. A nejen pro dětského čtenáře. Všichni máme právo prožít, alespoň na chvíli, své dětství, a pak se rozhodnout, zda my, naše životy a činy jsou hodny slova dospělý.