Martin Barták byl před loňským jmenováním ministrem obrany vlivným náměstkem, který vyjednával několik důležitých kontraktů. Hospodářské noviny spočítaly, že od jeho příchodu do resortu obrany v září 2006 přesáhl objem vzájemných obchodů mezi ministerstvem a společností MPI Group zbrojaře Michala Smrže 850 milionů. Před jeho nástupem ale firma dodala materiál jen za necelých deset milionů.

Ministr se k podezření, že zakázky mohou souviset s jeho vztahy se Smržem, nevyjádřil. „Bohužel vám žádné odpovědi nepošleme," sdělila HN bez bližšího vysvětlení mluvčí resortu Lucie Kubovičová. Ještě v pondělí přitom uváděla, že její kolegové vyjádření k MPI Group připravují. Barták nepřijal ani nabídku na rozhovor po telefonu a samotný úřad odmítá s HN komunikovat už několik týdnů.

Vazby obou mužů a společné dovolené nejsou tajemstvím

Politik Barták ani zbrojař Smrž své kontakty nikdy nepopírali. „Ve zbrojní branži se ví, že jsou přátelé a že se poznali už mnoho let před tím, než se Barták stal náměstkem," říká Jiří Komínek, dopisovatel britského odborného časopisu Jane´s Defence. Vazby obou mužů jsou známé i v parlamentu. „Nedávno jsem dostal informaci o společných dovolených, které spolu měli trávit. Krátce poté mi volal přímo ministr Barták a ptal se, zda ho kvůli tomu nebudu chtít interpelovat," říká místopředseda obranného výboru Antonín Seďa (ČSSD).

Úspěch MPI Group do jisté míry připomíná příběh stavební firmy Viamont, která se k velkým státním zakázkám dostala poté, co se její bývalý spolumajitel Aleš Řebíček stal ministrem dopravy. Rozdíl nicméně je v tom, že Barták neměl v MPI majetkový podíl. Michal Smrž spojitost odmítá. „Moje firma se o zbrojní zakázky uchází již od roku 1993 a nemá to žádnou relevanci s tím, koho znám, či neznám. Navíc nepatříme ani do první desítky největších dodavatelů ministerstva," tvrdí.

Pomáhá šestnáct let starý zákon, se kterým je spojován Kalousek

Do doby, než se Barták stal náměstkem, dodávala Smržova firma zejména jen munici v řádech milionů. Po Bartákově nástupu už přibyly také náhradní díly na bojová vozidla za desítky milionů, a hlavně německé obrněnce Dingo, které i s doplňky vyšly na téměř tři čtvrtě miliardy, píše se na iHNED.cz.

V případě obchodů s resortem obrany jí výrazně pomáhá šestnáct let starý zákon, podle nějž smí Česko kupovat vojenský materiál pouze od tuzemských firem. Zahraniční výrobci si tak musejí hledat domácího prostředníka, který jim „otevře dveře" na ministerstvo.

Související:

Armádní nákupy: nejasné podmínky 

Společnost Praga-Export vydělala na dodávce 15 obrněnců téměř 180 milionů 

Foto: vlada.cz