Třetí školní rok s covidem začíná bez zbytečných a škodlivých zásahů státu do života dětí a škol. Školy zatím nedostaly žádné metodické pokyny Ministerstva školství ani upozornění na blížící se restrikce Ministerstva zdravotnictví k „boji s covidem“ tak jako v předchozích dvou letech. Ve skutečnosti byla tato „opatření“ státu daleko víc bojem proti žákům, studentům a pedagogům než efektivními postupy proti coronaviru. 

Právě na školách, žácích, studentech a učitelích se nejvíc podepsala státem nezvládnutá covidová krize. Zbytečná diskriminační a segregační omezení, distanční výuka, nošení respirátorů či šikana bránící žákům a studentům v kvalitním vzdělávání se zle podepsaly na jejich kognitivním i emocionálním vývoji a způsobily psychické, fyzické a sociální problémy (1). Tyto negativní dopady mapují nové webové stránky Chcete to zase? www.chcetetozase.cz v sekci děti a školství. Uvádějí laicky podaná odborná fakta o nejrozšířenějších dezinformacích a pověrách týkajících se dětí, škol, covidu a způsobů, jak jej zvládnout.     

Vážné psychosociální dopady nezvládnutého státního „boje s covidem“ u dětí a mladých lidí prohlubuje aktuální všestranná krize. „Sebevražda je dnes druhá nejčastější příčina úmrtí u lidí do dvaceti let,“ sdělil náměstek VZP Ivan Duškov (2). Podle údajů VZP za posledních deset let vzrostl počet pacientů v psychiatrické ambulanci o více než polovinu. V roce 2019 vyhledalo pomoc psychiatra skoro 60 tisíc dětí, v roce 2020 přes 50 tisíc. „Rok 2020 vypadá jako pokles, ale mnoho zdravotnických zařízení bylo kvůli pandemii uzavřeno, což bohužel vede k tomu, že duševní choroby nebyly zaléčeny,“ uvedl Ivan Duškov (2). Ve skutečnosti jsou psychologové i psychiatři zcela zavaleni stále rostoucím množstvím dětských pacientů. Péče o dětskou psychiku je tak přetížená, že mnohdy ani nedokonaný sebevražedný pokus už není indikací pro přijetí dítěte do léčebny, musí se jednat o "závažný" sebevražedný pokus.

Dětí s duševními problémy za poslední roky výrazně přibylo a závažnost jejich obtíží se prohloubila. Jedná se o apatie, úzkosti, deprese, sebepoškozování, závislosti, sebevražedné tendence i dokonané sebevraždy. O 57 procent za posledních pět let vzrostly poruchy příjmu potravy (například anorexie, bulimie či naopak chorobné přejídání) mezi dívkami ve věku 15-19 let (2). Psychika přitom zásadně ovlivňuje celkový zdravotní stav a vývoj dětí a mladých lidí.

Metaanalýza psychických dopadů covidové krize zpracovaná kanadskou Univerzitou v Calgary na základě 29 studií a vzorku 80 000 lidí do osmnácti let ze čtyř kontinentů (vyjma Austrálie a Afriky) uvádí dvojnásobný počet depresí a úzkostí mladých lidí během covidu ve srovnání s předchozí dobou. Během covidu trpěl ve světě každý čtvrtý mladý člověk depresí a každý pátý úzkostí. Stav se během epidemie covidu zhoršoval. (3) Metaanalýza je loňského data, lze tedy snadno dovodit ještě horší současnou situaci. 

Podle údajů americké vládní agentury CDC narostl už v roce 2020 počet psychiatrických hospitalizací mladých lidí v USA o 31%. Podezření na sebevražedné pokusy amerických dívek vzrostly loni o polovinu (4), u mladých Němců trojnásobně (5). V Británii byl už v prvním roce covidu dosud nejvyšší počet dětí závislých na antidepresivech (6). O rapidním zhoršení duševního stavu dětí vypovídá velké množství konkrétních příkladů z celého světa (7). Prestižní British Medical Journal publikoval výzkum prokazující zpomalený motorický, verbální a celkový kognitivní vývoj dětí narozených během covidu ve srovnání s předchozím desetiletím (8).

Lockdowny a izolace vedly u dětí celosvětově k růstu obezity (9). Vládní agentura CDC dokládá u dětí v USA dvojnásobný růst indexu BMI (měřítka obezity), přičemž obezitou trpí každé šesté americké dítě (10). Ani u nás není důvod k radosti. Jen za první polovinu uplynulého školního roku přibraly české děti v průměru 4-5 kilo navíc proti normálu. ČR přitom patří k zemím, které se nejvíc potýkají s dětskou obezitou (11).

Zvlášť varující je rostoucí sebepoškozování dětí. Lucie Zelenková, sociální pracovnice Linky bezpečí, vypovídá o stále rostoucím počtu hovorů týkajících se sebepoškozování. Netají se názorem, že jestli přinesl covid nějaké pozitivum, je to právě vnímání duševního zdraví. „I lidé, kteří to předtím odsuzovali, že jim se to stát nemůže, najednou pocítili, že se to může stát snadno a komukoliv.“ Primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod MUDr. Tomáš Havelka, jenž vede i Asociaci dětské a dorostové psychiatrie, potvrzuje zvyšující se tendenci sebepoškozování dětí: „Je to ohromný nárůst. Nedokážu říct přesně o kolik procent, ale případů je několikanásobně víc. To téma je složité, sebepoškozování je jen špička ledovce, kterou sice vnímáte, ale problémy jsou hlubší a rozsáhlejší“. V sebepoškozování hrají negativní roli internetové sítě (12).