A víte proč? Netrápí je nedostatek vakcín. Netrápí je ani ekonomická krize, ve které Unie vězí až po uši.  Trápí je sofagate. Tedy situace, při které Evropská unie nedokázala zajistit šéfce Evropské komise židli na jednání mezi tureckým prezidentem a předsedou Evropské rady Michelem a paní Uršula musela sedět na sofa. To je průšvih!

Podle šéfky Evropské komise si musela sednout na sofa, protože je žena. Proto prý byla oběma muži ignorována. A cítila se dotčená a opuštěná. Jako žena i jako Evropanka. Předseda Evropské rady, jinak také nejvyšší představitel Evropské unie Charles Michele se znovu za své chování omluvil. A dodal, že aféra sofagate pomohla otevřít diskusi o právech žen v Evropské unii. Ponechme stranou fakt, že pětačtyřicetiletý Michelle neumí nebo nechce nabídnout svou židli dvaašedesátileté Leyenové. K tomu se ještě vrátíme.

Ale zastavme se u Michellových slov, že aféra pomohla otevřít debatu o právech žen v Evropské unii. Usvědčil tak celou Evropskou unii z naprostého pokrytectví a totální neschopnosti. Právům žen se za peníze občanů věnuje Evropská unie už od roku 1957, tedy 64 let. Že by za tu dobu udělala tak malý pokrok?

Ale stop ironii, zde jsou fakta. V rámci tolik proklamované rovnosti žen a mužů byla přijata řada směrnic a akčních plánů. Vznikl také Evropský institut pro rovnost žen a mužů, a dokonce byla přijata Charta žen. Tak si kladu otázku, k čemu to všechno bylo, když nejvyšší představitel Evropské unie po tom všem otevírá na toto téma diskusi.

Zmíněný Evropský institut rovnosti žen a mužů říká, že v Indexu rovnosti žen a mužů v Evropské unii je Belgie, ze které gentleman Michele pochází, nadprůměrnou zemí. Zato Česká republika je podle tohoto indexu zemí hluboce podprůměrnou. Přesto si nevybavuji situaci, při které by prezident Miloš Zeman ponechal dámskou návštěvu bezradně stát.

Každá mince má ale dvě strany. Uršula Leyenová naříká: „Stalo by se to, kdybych na sobě měla oblek a kravatu?“ Nevím, proč v Unii mnohopohlavní rovnosti tak najednou zdůrazňuje své ženství. Jezdkyni a někdejší ministryni obrany Leyenové stačilo přece k Michelovi přijít, jemně ho kopnout do kotníku a místo si emancipovaně uvolnit. Proč to v dnešní Unii rovnosti neudělala? Že by ta genderová rovnost platila jen někdy a pro někoho?

A sofagate má ještě jednu rovinu. Charles Michele možná není nevychovaný ani nevzdělaný. Prošel přeci Erasmem! Ale mohl být strategicky ostražitý. Přece, kdyby Uršule Leyenové nabídl své křeslo, mohla by ho v dnešní unii obvinit ze sexismu a z verbálního genderově podmíněného násilí a šéf Evropské rady by se tak mohl stát globálním příkladem agresivního bílého muže. Pak by se na něj sesypali aktivisté Me too a Black lives matter. A mohl by tak proto, že nabídl křeslo ženě, přijít o svou židli evropského funkcionáře. V dnešní době jeden neví.

Aby bylo jasno:

Zdroj: isde.cz