„Děkuji za příležitost vidět na vlastní oči francouzské zemědělství. Krávy jsou zde podobné jako u nás, krajina je podobná jako na některých místech u nás, venkované jsou také podobní, ale tím výčet podobností končí. Naše zemědělství je ve zcela jiné situaci než v zemích Západní Evropy, jde jsou dotace z evropských fondů 4- 6x vyšší než v naší zemí a některé východoevropské země jsou na tom ještě hůře. Před třiceti lety jsme byli nezávislí na dovozu zemědělských produktů, některé jsme vyváželi, například cukr, který dnes musíme dovážet. Dnes jsme soběstační jen z 38%. Proto nechápu slovo „společná“ ve spojení „Společná zemědělská politika“. Co máme společného v podmínkách tak zásadní nerovnosti. Obchod potravinami je z rozhodující části v rukou obchodních řetězců majitelů ze Západní Evropy. Připomíná to pohádku o tom, jak vlk pozval králíka na večeři. My jsme tím králíkem, nejsme vítězi v této hře.", řekl jsem při tiskové konferenci na závěr výjezdu Zemědělského výboru Evropského parlamentu do Francie.

Při mém komentáři se přítomní tvářili, jako bych v kostele vykřikoval vulgarismy. Náhradník v Zemědělském výboru, majitel 85 ha a 150 krav v severním Nizozemí Jan HUITEMA (na fotografii vlevo) cítil potřebu vyvrátit moje tvrzení a řekl doslova, že v "Evropské unii není možné, aby všichni dostávali stejné dotace, protože právě teď ve Finsku sněží, zatímco v Itálii je ještě teplo, tedy každá země je jiná". Někteří poslanci horečně přikyvovali a za tento intelektuální výkon mu zatleskali. Chtěl jsem se ho zeptat, zda klimatické rozdíly jsou také příčinou, proč se do Bulharska dovážení rajčata z Nizozemí, ale bylo zřejmé, že už by mi nebylo uděleno slovo a stejně bych „proevropské“ nadšení zástupců zvýhodněných zemí nepřesvědčil.