Upřímně řečeno, jeden policejní prezident by nám stačil, ale když už si platíme dva, mělo by to být vidět. Dobrá zpráva je, že se prezidenti vzájemně respektují a nepřechovávají vůči sobě nepřátelství. Jde o profesionály, kteří vzniklou situaci nezavinili a současně ji ani nemohou vyřešit. Jde tudíž pouze o to, jak s ní budou žít. Podle přísloví „víc hlav, víc rozumu“ mohou prezidentovat společně.  

Přidat do prezidentské kanceláře druhou židli, dát hlavy dohromady a vše společně prodiskutovat, čímž se na minimum sníží riziko, že se do prezidentování vloudí chybička. Že prezidentská rozhodnutí podepsaná dvěma prezidenty budou mít dvojnásobnou váhu je pak samozřejmé.  

Prezidenti si také mohou náročnou agendu rozdělit. Například tak, že jeden bude prezidentem přes dopravu a druhý se soustředí na kriminalitu a přednostně na její prorůstání do státní správy a politiky. Také mohou prezidenti pracovat na směny, aby se v kanceláři prezidenta nikdy nezhaslo, anebo se střídat v týdenních intervalech, kdy jeden bude dřít na 200%, zatímco druhý bude po týdnu galejí relaxovat.  

Se zdvojením prezidentů zatím nemáme zkušenost, ale všechno je jednou poprvé. Pokud by se to osvědčilo u policie, třeba bychom do budoucna mohli i jiné prezidenty zdvojit. Je zde dlouhá řada přepracovaných prezidentů nejrůznějších svazů, klubů či institucí.  

A pak ten na Hradě, který kdyby posílil o protikandidáta z prezidentské volby, smířilo by to prosté občany s jejich elitami, venkovany s Pražany, studenty s důchodci a tak dál. Držme tedy našim policejním prezidentům palce, možná se přepisuje historie.