Příčiny vysoké nezaměstnaností spočívají hlavně v nízké poptávce po zboží a službách v ekonomice, konstatuje Bernanke. Vyvrací tak názor, že za pomalý růst mohou převážně strukturální problémy na trhu práce, za které bývají označovány nedostatky v kvalifikaci nezaměstnaných či rozdílné možnosti zaměstnání v jednotlivých regionech Spojených států.

Bernanke vyslovil rovněž názor, že aktivní politika centrální banky může přispět k podpoře poptávky i hospodářského oživení. Ve Spojených státech přitom nezaměstnanost klesla z 9,1 na 8,3% v posledních šesti měsících. To však považuje šéf FEDu za nedostatečné. Světová ekonomika potřebuje vyšší růst zaměstnanosti, který by vedl k větším útratám spotřebitelů, vytvářejícím nová pracovní místa.

Odhady růstu americké ekonomiky činí přibližně 2,5% v letošním roce. Možné zhoršení situace v eurozóně se zdá být mírnější, než se předpokládalo. Mimoevropské ekonomiky si zřejmě udrží solidní růst, i když možná pomalejší, než ekonomové předvídali. Zda to bude stačit na výraznější zlepšení zaměstnanosti, zůstává otázkou. Stále je před námi řada hrozeb, které mohou velmi křehké oživení pohřbít. Může se jednat o rostoucí ceny ropy, eskalaci napětí mezi Íránem a Izraelem nebo zhoršení situace v některých předlužených zemích eurozóny. Další výrazné riziko představuje politika rozpočtových škrtů, prosazovaná v zemích Evropské unie. Příliš rychlé a příliš velké snižování veřejného zadlužení může strhnout eurozónu a tím i celou světovou ekonomiku do další ekonomické krize.

Odborný týdeník Economist doporučuje, aby se evropské země zaměřily spíše na podporu hospodářského růstu než na intensivní škrtací politiku. Stimuly dnes, škrty zítra, říká L. Summers, profesor ekonomie na Harvardově universitě a bývalý ministr financí Spojených států Amerických.

Vyšlo na serveru Vaše věc, publikováno se souhlasem vydavatele.