Volby ve Velké Británii: je dobře, že konzervativci drtivě prohráli
Ve Velké Británii se konaly parlamentní volby. Drtivě, jednoznačně a zcela rozhodně vyhráli labouristé (ze 650 křesel jich získali 412) a po čtrnácti letech vládnutí vystřídají konzervativce. Oprávněně. Konzervativci se ziskem pouhých 121 křesel utrpěli zdrcující debakl – nejhorší ve své historii (bývalá katastrofální premiérka Lizz Trussová – pamatujeme-li si tuto podivnou postavičku vůbec, neboť byla ve funkci pouhých 45 dnů - svoje křeslo ani neobhájila). Nigel Farage se svou formací Reform UK (5 mandátů) se na svůj osmý pokus do Dolní komory britského parlamentu dostal. Jeho vliv je zdánlivě nulový, jeho výjimečné řečnické schopnosti budou v britské sněmovně cenné.
Labouristy nechme stranou, komentujme pouze výsledek konzervativců. Jsem přesvědčen, že k takové katastrofě tato strana dlouhodobě spěla a za výkon a působení (nejen v průběhu oněch posledních 14 let v čele Velké Británie) si takovou politickou „krvavou lázeň“ zasloužila.
Po pádu Margaret Thatcherové, jehož příčinou byly vnitrostranické pletichy konzervativců samotných, to šlo s touto stranou od desíti k pěti. Ve vedení střídala jednu tragičtější tvář za druhou, postupně opouštěla autentický konzervativní program, ze středu jejího zájmu zmizel člověk a jeho místo nahradil „strach o planetu“. Způsob, jakým se konzervativci rozpoltili v, pro Británii osudovém, tématu opustit/neopustit EU, aby po svobodném „suverenistickém“ rozhodnutí britských voličů postavili do čela země beznadějnou sérii tváří: premiérku Mayovou, pak Trussovou, pak „válečníka“ Johnsona a nakonec Sunakiho – volal po nekompromisní a zásadní voličské odplatě. A té se Konzervativní straně dostalo měrou vrchovatou a oprávněnou.
Pokud v posledních letech existovaly v Evropě politické síly zcela zkažené, prorostlé a otrávené multikulturalismem, genderismem, environmentalismem, feminismem a posedlostí válčit za každou cenu, pak to byli v první řadě britští konzervativci. Již dávno neplatí, že tato britská politická strana je stranou pravicovou, je naopak politickým urychlovačm levicových progresivistických a zelených ideologií (podobnou cestou jdou čeští Fialovi „konzervativci“ v ODS). Spráskání ve volbách si proto britští konzervativci zasloužili a jejich porážka je výrazem „zafungování“ zdravého rozumu voličů. Jaké poučení z toho strana vyvodí, je jen na nich. Uvidíme.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV