Kdo si myslel, že s koncem školního roku a začátkem prázdnin už s úlevou neuslyší také nic o zoufale neschopném ministru školství Mikuláši Bekovi, ten se mýlil. Oč jde? Bek před několika dny poskytnul jednomu z významných českých deníků rozsáhlý rozhovor, ve kterém ve své myšlenkové prázdnotě opět „překonal sám sebe“. A to už je po všech zkušenostech s tímto Brňanem co říci!

Hlavní informací, která dominuje celému rozhovoru ministra Beka, je ministrovo bezelstné (nebo drzé?) přiznání, že „platy učitelů byl špatný slib“. Ministr si vystačí se sdělením, že „slib nebyl opřen o ekonomickou realitu“. Je sice pravda, že ministrem školství nebyl Bek od samého počátku Fialovy vlády a proto nalézá snadné „já u ničeho nebyl, to ostatní“, nicméně takhle jednoduché to není. Jeho STAN byl ve Fialově vládě u všeho zásadního od samého začátku a Bekovým předchůdcem byl prominentní a sebevědomý člen starostenského hnutí Petr Gazdík. Vymlouvat se tedy Bek nemá na co, převzal jen „starostenské“ dědictví.

Že školství nemá dostatek peněz, aby vláda mohla dodržet svůj slib o zvyšování platů českých pedagogů, jak říká v rozhovoru Bek, je tvrzením mimo realitu. Už proto, že na začátku Fialovy vlády (2021) pracoval školský rozpočet s částkou asi 241 miliard korun, v roce 2025 rozděluje už 291 miliard, ve kterých jsou započítány i ony 130% platy učitelů. Rozdíl za poslední čtyři roky je tedy asi 50 miliard a kromě výdajů na obranu žádná jiná rozpočtová kapitola nemá zřejmě tak štědrý nárůst příjmů.