Pokud v nich zvítězí v průzkumech vedoucí extrémně levicová Syriza, může (podle svého programu) zvýšit vládní výdaje o 11 mld. euro (a financovat je vyššími daněmi), vrátit důchodcům vánoční bonusy nebo zvýšit minimální mzdu na 750 euro. Kde na to vzít? To děsí Evropskou komisi nejvíce - na stůl by se pravděpodobně znovu mohla dostat otázka další restrukturalizace (odpisu) řeckého dluhu, tentokrát z velké části v držení mezinárodních a evropských institucí.

“Buďte optimisti a veselte se, úspory brzo skončí”, vzkázal vůdce Syrizy Alexis Tsipras po včerejším hlasování Řekům. Jeho poselství ale úplně nerezonovalo na trzích - athénská burza včera propadla o 11 % na více než dvouletá minima a výnos desetiletého dluhopisu vyskočil na roční maxima (9,8 %). Trhy se znovu začínají bát, že řečtí politici začnou po nových volbách dláždit cestu směrem ven z eurozóny.

Napětí se včera přeneslo i na další země jižního křídla, ale zatím relativně omezeně. Španělské a italské trhy ztrácely okolo 1 % a Německo zůstalo v lehkém plusu. Situace se ale může změnit, pokud by vzrostly šance na to, že Syriza získá v nových volbách většinu mandátů. Rok 2015 je totiž  také volebním rokem ve Španělsku a Portugalsku. I tam je extrémní levice na vzestupu a dotáhla se v podpoře na tradiční politické strany. Jak v Řecku, tak ve Španělsku je nezaměstnanost déle jak čtyři roky nad dvaceti procenty a mezi mladými práci nemůže sehnat více jak polovina lidí. Z tohoto pohledu se nástupu extrémní levice těžko divit.

Eurozóna v uplynulých letech sice zapracovala na mechanismech, kterými dokáže pomoci členům potýkajícím se s dluhovou krizí a současně zabránit šíření finančního napětí. Těžko ale někdy vymyslí mechanismus, které by pomohly demokratickým zemí politicky ustát naordinovanou úspornou kůru. 

Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery