Většinou se jedná o následky nekritického myšlení, mluvy a chování člověka. Jinými slovy formulováno: transformační zkušenost může být téměř cokoli, co člověka zavede na jiné místo, než kde byl předtím. Každá zkušenost může být charakterizována jako transformativní, pokud se jedná o jednosměrnou cestu bez možnosti návratu do předchozího stavu. To znamená, že prakticky všechny zkušenosti by měly být považovány za transformativní. Dokonce i druhý porod, který není obvykle charakterizován jako transformativní. Proč? Protože existuje odlišnost od prvního a tři neznámé: 1) Jak moc by vás nová zkušenost mohla vzít na jiné místo. 2) Jak vypadá a jaké následky může mít jiný stav mysli? 3) Ne vždy se 100% dobrovolně rozhodneme podstoupit transformační skoky, protože ve skutečnosti jsme i pod vnějším tlakem. Příklad: Změny způsobené hormony v přípravě ženského těla na porod a samotného ženského těla indikují, že ne vždy se jedná o sebevědomé a racionální rozhodnutí podstoupit transformační zkušenost.
Proč lidé řídí svět
Profesor historie Yuval Noah Harari – autor knihy Sapiens: A Brief History of Humankind, hebrejsky, 2011, česky Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva ISBN: 978-80-7335-388-9, 2014 vysvětluje, proč lidé ovládli Zemi. Populárně naučnou formou se zamýšlí a spekuluje nad vývojem lidstva - od první buňky až k budoucím kyborgům. Pro snazší porozumění připomínám, že před cca 70 000 lety byli lidé bezvýznamnými zvířaty. Nejdůležitější věc, kterou je třeba uvědomit si o prehistorických lidech je, že nebyli důležití. Jejich dopad na svět byl velmi malý, menší než u medúz, dudáků nebo čmeláků. Dnes však tuto planetu ovládají viditelní, méně viditelní a neviditelní lidé, kteří si myslí, že jsou důležití a dávají nám to patřičně najevo. Přitom zamlčují vysvětlení, jak se dostali k vládnutí, jaké je tajemství jejich úspěchu, které je a nás s nimi změnilo z bezvýznamných opic na domnělé vládce světa. Proto často hledáme rozdíl mezi námi a zvířaty na individuální úrovni. Věříme, že na lidském těle nebo mozku je něco zvláštního, co činí každého jednotlivého člověka mnohem lepším než je pes, prase nebo šimpanz. Ale zástupným faktem je následující: Pouze Homo sapiens může spolupracovat extrémně flexibilním způsobem s nesčetným počtem cizinců.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV