Setkání se účastnilo cca 100 osob. Cílem setkání, které se konalo 23. listopadu v TOP Hotel Praha, byl pokus o oživení zamrzlé situace v obchodních a hospodářských vztazích mezi ČR a ČLR. Setkání bylo spoluorganizováno společnosti Comenius pod vedením prezidenta ing. Karla Muzikáře, CSc. V oživení pomáhali - Svaz průmyslu a dopravy ČR (viceprezident Ing. František Chaloupecký, zástupce ředitele sekce mezinárodních vztahů Mikuláš Nozar), český podnikatel, politik a bývalý ministr financí Ivan Pilný a několik účastníků diskuze.

Za zmínku stojí zajímavé dvoudílné video prezentace provincie Kuang-tung, popis problémů čínského investora v oblasti lázeňství a turismu a délka a potíže s obdržením stavebního povolení v ČR. Popis indikuje skutečnost, že čínský investor neudělal správně domácí úkol, věřil panu prezidentovi Zemanovi, a nevěřil v sílu realit v ČR. Neurčitá odpověď týkající se konce sanitárních opatření v ČLR spojených s Covid-19 byla osvětlena sdělením, že (prý) existuje dohoda o obnovení přímého leteckého spojení mezi ČLR a ČR. Bohužel nemám dokumentární důkaz týkající se obnovy přímého leteckého spojení, a protože ne všechno přednesené jsem si stačil poznamenat, budu vděčný za potvrzení této informace české veřejnosti prostřednictvím například MD nebo MZV ČR. Proč? Potvrzená informace může totiž ovlivnit obchodní plánování a rozhodování nejenom české podnikatelské reprezentace.

Pro informaci a představu čtenářů uvádím, že Kuang-tung provincie se nachází na jihu Číny, na pobřeží Jihočínského moře. Regionálně spadá do středojižní Číny. Na východě hraničí s provincií Fu-ťien, na severu s provinciemi Ťiang-si a Chu-nan, na západě s autonomní oblastí Kuang-si a na jihu se zvláštními administrativními oblastmi Hongkongem a Macaem. Na jih od Lejčouského poloostrova, nacházejícího se na jihozápadě provincie, leží ostrovní provincie Chaj-nan, od Kuang-tungu oddělená Chajnanským průlivem.

Kuang-tung má vlhké subtropické podnebí. Zimy bývají krátké, mírné a poměrně suché, zatímco léta bývají dlouhá, horká a velmi vlhká. V létě bývá pocitová teplota umocňována vysokou mírou vlhkosti. Provincií protéká jedna z nejvýznamnějších řek Číny, Perlová řeka. Vzniká soutokem tří řek: Si-ťiang (Západní řeka), Pej-ťiang (Severní řeka) a Tung-ťiang (Východní řeka). Téměř celá provincie (výjimkou jsou menší oblasti na severu) patří do úmoří Jihočínského moře. Od roku 2005 je to nejlidnatější čínská provincie a v roce 2019 v ní žilo cca 115 miliónů obyvatel. Provinční hlavní město Kanton a ekonomické centrum Šen-čen patří mezi nejlidnatější a nejvýznamnější města v Číně. Vývoj provincie a města Šen-čen, které jsem poprvé navštívil jako rybářskou vesničku před 40 roky a jako velkoměsto naposledy na podzim 2016, stojí zcela určitě nejenom za studium, včetně Review on the Theme Forums of 2015-2021 Guangdong 21st Century, ale i turistickou a obchodní návštěvu. Obdržené informace od pana Li Yi Sen v v kontextu změn v ČLR dovolují představit si, že spolupráce českých subjektů s podnikatelskými a vzdělávacími subjekty provincie může být oboustranně výhodná a zajímavá, nehledě na velkou konkurenci a ztrátu času a šancí způsobenou politikou bez vize.

Riziko spojené s informačním deficitem

Zmiňuji se o diskuzním setkání české a v česku působící čínské podnikatelské reprezentace, protože se mi jeví jako první vlaštovka dovolující udržet si naději, že deficit informací týkajících se ČLR a podnikatelsky – obchodních příležitostí v oficiálních českých médiích nebude narůstat, nehledě na současné politické blouznění v EU a ČR.

Zmíněný deficit tvoří především summit v Samarkandu, 20. Sjezd KS Číny, summit G-20 na Bali a v neposlední řadě i třídenní setkání podnikatelů, politiků a subjektů s rozhodovací pravomocí v hotelu Adlon v Berlíně. Tam se diskutovalo na téma Německo, Europa a Svět. Ten si nelze představit bez Číny, podobně jako si nelze představit české hospodářství bez Německa a jeho vztahu s ČLR. Proč se o tak důležitém setkání v hotelu Adlon v Berlíně nepsalo v českých politicky korektních médiích, nevím.

O summitu v Samarkandu a 20. Sjezdu KS Číny jsem psal dostatečně podrobně, o summitu G-20 méně. Nehledě na prohru G-7 na Bali, summit G-20 vysílá poselství jednoty. Celkově bylo upřednostněno ignorování geopolitických rozporů. A z toho těží především Čína.

Ne nadarmo se proto 21. listopadu uskutečnila důležitá konference v Moskvě na velvyslanectví ČLR v RF. Konference se konala v souladu se svým vědeckým statusem (neboť jak učil Engels, socialismus, protože je vědou, musí být považován za vědu - studován ), není první, a jak předpokládám, ani poslední takovou akcí velvyslanectví ČLR. Proč? Protože takové akce mimo jiné urychlují erozi západního jednostranného pohledu na svět. Očekávám proto, že podobná veřejná akce se bude konat i v Praze, tak jako tomu bylo po 19. Sjezdu KS Číny.

Hlavní projev, který na moskevské konferenci přednesl čínský velvyslanec Zhang Hanhui, odhalil klíčové prvky současné čínské zkušenosti a její význam nejen pro minulost, ale i pro budoucnost. Velvyslanec se zaměřil na otázku stranického vedení národního rozvoje, která úzce souvisí s Si Ťin-pchingovou koncepcí socialismu s čínskými rysy v nové éře. V systému ideologických priorit KS Číny, zakotveném na posledním sjezdu, se stýká s dalším pojmem - čínský sen. To je zkratka pro velké obrození čínského národa. Jak je tomu s obrozením českého národa, nebudu popisovat, protože jsem na světě rád nejenom pro jednu dívku a píseň…

Zmiňuji se o této důležité a zajímavé události především proto, že dvacáté století spojilo i ČSR, dnešní ČR a ČLR společným osudem. Československo bylo jednou z prvních zemí, které uznalo v roce jejího vzniku (1949) oficiálně ČLR, zastupovalo ČLR svými ambasádami v prvních letech v zahraničí a uspořádání státní správy ČSR bylo vzorem pro novou státní správu ČLR. V 50. letech studovalo mnoho čínských studentů v ČSR, právě tak studenti z ČSR studovali v ČLR, rozvíjela se hospodářská spolupráce atd. Podrobně jsem popsal vztah mezi ČSR / ČR a ČLR mimo jiné v knize 100 let KP (ISBN 978-80-270-8820-1).

V kontextu vztahů ČR - RF s ČLR je nutné zmínit se také o padesátých letech a společné účasti na ozbrojené obraně KLDR tváří v tvář agresi USA prováděné pod vlajkou OSN až po ostré spory a rozchod obou stran v šedesátých a osmdesátých letech a následné obnovení kontaktů. Současné rusko-čínské vztahy lze hodnotit jako vzor pro svět, který prochází bezprecedentní érou turbulencí. V době, kdy jsou Rusko, ale i ČR pod bezohledným tlakem Spojených států, kdy hybridní válka přechází do horké fáze plnohodnotných vojenských konfliktů, přebírá sblížení Moskvy a Pekingu funkci majáku a nabízí světu dlouho očekávanou alternativu. V české kotlině by mělo být všem jasno, že veškerá činnost směřujících k normalizaci česko-čínských vztahů bude procesem, který bude třeba podřídit vizi, strategickému cíli, reflexi objektivních realit a uvědomění si, že stejné příležitosti se v životě prakticky nikdy neopakují.

A s nimi i možnost historické volby v hlavním rozporu naší doby: militantní globalismus západních elit, a instituce národní státnosti, která globalismu odporuje. Dnes ji ztělesňuje rusko-čínská osa Velké Eurasie. Mnohé země a národy k ní vzhlížejí s nadějí. Dokazuje to tempo rozšiřování nezápadních mezinárodních sdružení, především BRICS. Proto, dojde-li k rozšíření BRICS o 12 zemí k roku 2026 a nezmění-li se zahraniční politika ČR, nebude těžké představit si budoucí vývoj ČR a spolupráce mezi ČR a ČLR. Přitom bude pozdě vzpomínat si na staré čínské přísloví: Když piješ vodu, nikdy nezapomeň, kdo studnu vykopal. Obsah přísloví odpovídá na mnoho otázek, jakým směrem se dnes vyvíjejí bilaterální vztahy ve světě.

Duch boje

Otázku týkající se ducha boje v nové éře, která je důležitá pro praktické uplatňování teoretických postojů, postavil během konference i velvyslanec v Moskvě. Na otázku, co je to duch a odkud se v marxismu vzaly metafyzické pojmy, si dovoluji připomenout ruského křesťanského filosofa a publicistu, blízkého personalismu - Nikolaje Alexandroviče Berďajeva (1874 – 1948). Tento tzv. právní marxista psal o přítomnosti silné metafyzické složky v marxistické doktríně. Duch boje na 20. sjezdu KS Číny představuje synonym výzvy k sebe-rozvojové sebe-obnově strany. Dokonce i Henry Kissinger ve své knize faktů O Číně (2011) píše, že se jedná o antistagnaci, neustálý skok vpřed od hranice k hranici. Mao proto používal tento výraz, aby zabránil, že strana usne na úspěších, zaspí, zaostane a ztratí orientaci.

Pokud jde o marxismus, jeho kritikům připomínám přiznání jednoho z klíčových západních loutkářů 20. století, vlivného britského historika, teoretika, filosofa a autora monumentálního díla A study of history (12 svazků, 1934–1961), srovnávací studie velkých civilizací: Arnold Joseph Toynbee (1889-1975). Toynbee byl faktickým ředitelem Chatham House a řekl v roce 1948: Sověti proměnili marxismus - západní doktrínu - v protizápadní zbraň účinnější než atomová bomba. Přiznání napsal v době, kdy USA už takovou zbraň měly, zatímco SSSR ji ještě neměl. Dnes má Rusko jiné, své a originální. Proto museli Američané rychle vyřešit všechny ekonomické otázky s EU, které je zajímaly: finance, technologie a personál proudí do USA. Vývoz LNG do Evropy je zaveden, investice do terminálů rostou rychleji, než houby po dešti a kde je jejich konec, nikdo z politiků neví. Nord stream 1-2 jsou ve skutečnosti minulostí. Jinými slovy: Prezident Biden realizoval to, co se nepodařilo jeho předchůdci, Trumpovi.

Proto americké vedení v evropských záležitostech na operační úrovni přebírají Britové. Útok na Krymský most, ostřelování ZJE, raketa na polském území a další, nevěští nic dobrého pro Rusko, ani pro EU a ČR. Dodávky zbraní (nikoli evropských, ale amerických) do Pobaltí a dalších regionů NATO budou pokračovat. Napětí uvnitř EU a NATO bude narůstat i proto, že 21. listopadu 2022, Parlamentní shromáždění uznalo Rusko za teroristický stát. Připomínám, že platnost dokumentu o nešíření sil NATO, který byl dříve uzavřen mezi NATO a Ruskem, uznáním končí. Proto je potřeba očekávat, že důsledky pro EU a ČR budou velmi vážné.

e-RMB - Digitální renminbi neboli digitální měna elektronické platby

Prohlášením Ruska za teroristický stát rizika a nebezpečí pro politiky a podnikatele nekončí. V říjnu 2019 PBOC (Čínská lidová banka) oznámila, že digitální renminbi bude uvolněno po letech příprav. Verze měny, známá jako DCEP (Digital Currency Electronic Payment) vyžaduje účet u komerční banky, ale v budoucnu může být oddělena od bankovního systému, což turistům umožní získat přístup do systému.

V dubnu 2020 začalo testování ve čtyřech městech po celé Číně (Shenzhen, Suzhou, Chengdu a Xiong'an) s cílem zlepšit funkčnost měny. Oblasti testování zahrnují spolehlivost, stabilitu, snadnost použití měny a regulační obavy, včetně prevence praní špinavých peněz, daňových úniků a financování terorismu. Měna může být převedena na bankovní účty nebo použita přímo u obchodníků a může být ovládána prostřednictvím aplikací v chytrém telefonu.

Dne 31. března 2022 Čínská lidová banka (PBOC) oznámila, že testování bylo dále rozšířeno do šesti dalších regionů: Tianjin, Chongqing, Guangzhou, Fuzhou, Xiamen a šest měst v provincii Zhejiang. Další zpravodajské prohlášení PBOC ukazuje, že město Peking a Zhangjiakou jsou také zahrnuty na seznam testování po zimních olympijských hrách 2022.

Z uvedeného vyplývá nejenom pro účastníky kulatého stolu Comenia vzít mj. na vědomí potřebu připravit se na měnovou reformu a radikální změnu platebního systému, nastudovat si i systém převodu peněz, který funguje mimo bankovní systém – hawala. Systém vznikl před stovkami let z důvodu bezpečného přesunu peněz v jižní Asii, kdy obchodníci nevozili hotové peníze, aby nebyli okradeni nebo oloupeni. Podobný model vznikl v arabském světě, kde ho používali obchodníci kolem Hedvábné cesty. Slovo hawala je arabské a může znamenat důvěru nebo výměnu. V jižní Asii je tento systém znám pod hindským slovem hundi. Kromě hawala existují ale možnosti zabezpečení peněz jinak, než radí spekulující a na dolar orientovaní poradci. To by mohlo být téma dalšího kulatého stolu, nebo placeného semináře.

V neposlední řadě neuškodí mladým pokusit se realizovat radu prezidenta ing. Muzikáře: místo sledování TV se snažit zvýšit populaci. Osmi miliardový občan se totiž narodil před týdnem. Nebylo to ve velké Číně, ale symbolicky v malé Arménii. Nebyl to chlapec, ale dívka. Vše bude dobré, když TOP Hotel příště zabezpečí pohodovou teplotu v konferenčním sále, nebo dodá svetry značky Pekarová a válenky značky Putin a účastníci si budou moci uvědomit a poté i cítit Boží všudypřítomnost. Pak bude vše dobré, dokonalé a uskutečněné a nebude potřeba mít strach ani z fialové nevlády, digitálního renminbi a Číny.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele