Jan Frait: Deset let od „Argentiny na Dunaji“

19.03.2019 17:38 | Zprávy

Součástí dnešního obecného povědomí je, že česká ekonomika prošla globální finanční krizí velmi dobře a i domácí bankovní sektor ji přestál bez větších potíží. Ve skutečnosti jsme však v ČNB zažili několik horkých chvilek a museli jsme vyvinout dost velké úsilí k udržení důvěry zahraničních investorů, nadnárodních finančních institucí i domácí veřejnosti ve finanční stabilitu v ČR.

Jan Frait: Deset let od „Argentiny na Dunaji“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Největšímu tlaku jsme byli vystaveni vinou zavádějících informací zahraničních médií a významných mezinárodních institucí přesně před deseti lety. Tyto informace vytvořily u investorů dojem, že v ČR a v dalších zemích střední a východní Evropy si banky stejně jako v Maďarsku půjčily velký objem peněz ze zahraničí a využily je k poskytnutí rizikových úvěrů v zahraničních měnách. Odtud pramení termín „Argentina na Dunaji“ použitý v názvu tohoto příspěvku. S ohledem na současnou silnou nervozitu na globálních finančních trzích, která souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje světové ekonomiky, stojí za to si připomenout, jak takové situace vznikají a jakou výzvou pro centrální banku může být jejich zvládnutí.

Prvotní šok po pádu Lehman Brothers

Globální finanční krize nepřišla z čista jasna. Již v srpnu a září 2007 se objevily problémy bank v USA a v Británii spojené s rizikovými hypotečními úvěry. Byly však vnímány jako lokální a izolované události, které se naší ekonomiky prakticky nedotýkají. Po pádu americké investiční banky Lehman Brothers 15. září 2008 však krize velmi rychle získala globální charakter. Na finančních trzích došlo k dramatickému nárůstu obav ohledně možného selhání dalších finančních institucí jako protistran transakcí. Důsledkem byl prudký nárůst rizikových prémií, zvýšení cenové volatility a pokles tržní likvidity. To se ve významné míře projevilo i na trhu českých státních dluhopisů. Na pokles tržní likvidity ČNB reagovala 14. října 2008 zavedením dodávacích dvoutýdenních repo operací s akceptací vládních dluhopisů jako zástavy. 20. listopadu 2008 pak ČNB do škály operací přidala i ty s tříměsíční splatností. Opatření měla[2] podpořit hladké fungování trhu se státními dluhopisy a zabránit případnému přenosu problémů na zahraničních finančních trzích do českého finančního sektoru. Splnila svůj účel a situace na tomto trhu se uklidnila. Panika na světových finančních trzích se ale odrazila v prudkém poklesu zahraniční poptávky a následně i domácí ekonomické aktivity. Banky se začaly chovat mnohem obezřetněji, což se nepříznivě projevilo v omezení poskytování úvěrů. Důrazná a rychlá reakce centrální banky, která snížila své měnověpolitické sazby (viz graf níže), však zajistila, že úrokové sazby z úvěrů zůstaly na poměrně nízkých úrovních.

Výnosy českých státních dluhopisů, měnověpolitická sazba a měnový kurz v období krize
(levá osa v %; měsíční průměry)

Zdroj: ČNB

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Měl by podle vás Turek přijít o řidičák?

Podle mě ano, myslím, že kdyby se jednalo o běžného občana, už by ho neměl. On jel přeci nejen rychle, ale do toho ještě měl mobil v ruce, a to je přeci taky protizákonné. A co jako odborník na dopravu říkáte na to, že podle Turka by se rychlost na dálnicích měla zvýšit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Premiér mlátil prázdnou slámu

14:56 Jiří Paroubek: Premiér mlátil prázdnou slámu

Evropské elity jsou zřejmě nepoučitelné. Iniciativa amerického prezidenta a jeho administrativy je v…