Jan Frait: Udržování finanční stability vyžaduje aktivní makroobezřetnostní politiku

22.01.2022 13:31 | Komentář

V prosinci loňského roku zveřejnila ČNB dokument Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Tato analýza aktualizuje jarní Zprávu o finanční stabilitě a je klíčovým podkladem pro podzimní jednání bankovní rady ČNB o nastavení nástrojů makroobezřetnostní politiky.

Jan Frait: Udržování finanční stability vyžaduje aktivní makroobezřetnostní politiku
Foto: Hans Štembera
Popisek: peníze, ilustrační foto

Tento článek popisuje globální i domácí makrofinanční podmínky, na základě nichž bankovní rada přijala rozhodnutí ohledně kapitálových rezerv a pravidel pro poskytování hypotečních úvěrů.

Postupné hospodářské oživování v kombinaci s expanzivními makroekonomickými politikami se v průběhu loňského roku začalo odrážet v přijímání zvýšených rizik na trzích aktiv. Nominální výnosy bezpečných aktiv zůstávaly na mimořádně nízkých úrovních podobně jako úvěrová rozpětí korporátních dluhopisů. Akciové trhy vykazovaly po většinu roku nízkou volatilitu a vývoj valuací některých segmentů příliš neodrážel fundamentální faktory. Tržní účastníci si začali postupně připouštět, že klíčové centrální banky v reakci na rostoucí inflační tlaky ustoupí od mimořádně podpůrných měnových politik. Nadále však nepočítali s tím, že by mohlo dojít k urychlenému a plošnému opuštění prostředí nízkých výnosů. Očekávané reálné výnosy bezpečných aktiv se tak snížily na výjimečně nízké úrovně, což podporovalo honbu za výnosem. Zprávy o finanční stabilitě publikované zahraničními centrálními bankami stále více upozorňovaly na rostoucí riziko prudké tržní korekce, které by mohlo výrazně dopadnout především na nebankovní finanční instituce, u nichž docházelo k nárůstu finanční páky, přijímání vyššího úvěrového rizika a snižování likvidity aktiv.

Prudký nárůst cen rezidenčních nemovitostí

Nevázanost na trzích aktiv je nejlépe viditelná u cen rezidenčních nemovitostí ve vyspělých zemích. Průměrný meziroční nárůst nominálních cen v zemích OECD v polovině roku 2021 přesáhl 12 %. Meziroční růst reálných cen byl u některých zemí vlivem zvýšené inflace citelně nižší, avšak v průměru za OECD dosáhl i tak 9 %. Vysoké meziroční reálné nárůsty bylo přitom možné pozorovat zejména u vyspělých zemí mimo eurozónu. Za takto vysokými cenovými nárůsty stojí kombinace mimořádně nízkých nominálních úrokových sazeb, uvolněných úvěrových standardů a obav domácností z trvalejšího nárůstu inflace i kvůli nárůstu zadlužeností států. ČR patří mezi země s nejvyššími nárůsty nominálních i reálných cen (Graf 1). Od posledního cenového dna v roce 2013 vzrostla úroveň cen již o 85 %, za posledních pět let se pak ceny zvýšily o 65 %. Podle analýz ČNB jsou průměrné ceny bytů v současnosti bezpečně cenově dosažitelné jen pro zhruba 15 % domácností. Tomu odpovídá rostoucí míra nadhodnocení bytů, která vyjadřuje procentní míru nesouladu stávajících cen bydlení s historicky převládajícími normami. Ve druhém čtvrtletí 2021 dosáhlo nadhodnocení pro mediánovou domácnost téměř 25 % (Graf 2). U investičních bytů pak mohla míra nadhodnocení za předpokladu zachování dlouhodobě požadovaných výnosů investory přesahovat 30 %. Přestože platné podzimní projekce ČNB předpokládají další, byť postupně zvolňující, růst cen bydlení, riziko jejich poklesu v případě silně nepříznivého šoku se zvýšilo.

Nezbytné zpřísnění podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů

Ve 2. a 3. čtvrtletí loňského roku začal citelné známky přehřívání vykazovat i domácí hypoteční trh. Kromě vysoké poptávky po úvěrech se na výrazném růstu hypotečních úvěrů podílelo i rozvolňování úvěrových standardů vyvolané vzájemnou konkurencí poskytovatelů. O tom svědčí skutečnost, že podíl rizikových hypoték, za které ČNB dlouhodobě považuje ty s DŠTI nad 40 % a DTI nad 8, v letošním roce dokonce převýšil úrovně z druhé poloviny roku 2018, kdy ČNB poprvé zavedla limity těchto ukazatelů. V druhém čtvrtletí roku 2021 banky poskytly přes 48 % objemu úvěrů s DŠTI větším než 40 %, 26 % úvěrů s DŠTI větším než 45 % a 10 % úvěrů s DŠTI nad 50 %. Obdobné tendence bylo možné pozorovat i v případě ukazatele DTI. Tyto trendy ještě zesílily v červenci a srpnu roku 2021, na což musela již zareagovat ČNB. Kvůli sílící spirále mezi dluhovým financováním nemovitostí a růstem jejich cen včetně narůstání systémových rizik se bankovní rada ČNB rozhodla využít nových zákonných pravomocí a s účinností od 1. dubna 2022 nastavila opatřením obecné povahy horní limit LTV na úroveň 80 %, horní hranici ukazatele DTI na 8,5násobek čistých ročních příjmů žadatele a limit ukazatele DŠTI na 45 °/o měsíčních čistých příjmů. S ohledem na znění novely zákona o ČNB, o který se nový makroobezřetnostní mandát opírá, by banky měly mít možnost tolerovat u žadatelů mladších 36 let vyšší limity - 90 % u ukazatele LTV, 9,5násobek u ukazatele DTI a 50 % u ukazatele DŠTI. Stanovené limity by měly být v čase převážně stabilní. Jejich hlavním cílem je zabránit tomu, aby v bilancích bank neúměrně nenarůstal podíl úvěrů s vysoce rizikovými charakteristikami, které by mohly v případě silně nepříznivého ekonomického vývoje vést k poruchám v domácím bankovním sektoru.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Jiří Kobza byl položen dotaz

Jak to chodí uvnitř SPD?

Myslíte, že je vaše podle všeho mizerná docházka do sněmovny skutečně tím důvodem, proč vás SPD chtěla na kandidátce upozadit? Jaké jsou vlastně poměry ve straně? Já mám někdy dojem, že o všem rozhodují jen Okamura s Fialou a zbytek členů jsou spíš jen figurky na šachovnici. A dost možná, když pak n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec, Miroslav Josef Bezecný: Volby

9:44 Bohdan Babinec, Miroslav Josef Bezecný: Volby

Glosa k situaci v Sociální demokracii.