Více než 1000 domů v záplavových územích bylo evakuováno a část hlavní trati z Londýna do Cornwallu byla zničena.

Brity pak sice potěšily úspěchy jejich sportovců na olympiádě v Soči, ale vzápětí je rozhořčila ruská okupace Krymu a vláda se přidala k ostatním zemím skupiny G8 a Rusko z ní suspendovala.

Mezitím pokračovalo v rychlém růstu britské hospodářství a ministr financí Osborne přišel v tradičním březnovém rozpočtu s úlevami a předpověděl roční růst až o 2,7 % – v kontrastu se stagnací eurozóny.

Duben byl pak milníkem usmíření s Irskou republikou díky státní návštěvě irského prezidenta Higginse u královny Alžběty II. – po její návštěvě Irska v roce 2011.

Mezitím začala sbírat politické body populistická a xenofobní strana UKIP, jejímž cílem je vystoupení Británie z Evropské unie a uzavření hranic unijním migrantům i imigrantům odjinud.

Přistěhovalectvím postrašené široké masy ji pak volily v květnu ve volbách do Evropského parlamentu, kde získala 24 poslanců, zatímco labouristé 20, konzervativci 19 a liberálové jen jednoho, ale při účasti pouhé třetiny voličů. Strana pak z toho těžila po většinu roku.

Premiér Cameron zareagoval na situaci slibem, že pokud se mu nepodaří prosadit referendum o setrvání či odchodu Británie z Unie, po volbách 2015 rezignuje.

V květnu pak debata pokračovala a i přes mnohou kritiku bylo 54 % oslovených v průzkumu Ipsos MORI proti odchodu z Unie.

Červen byl ve znamení vzpomínkových oslav 70. výročí vylodění spojenců v Normandii během 2. světové války, konaných tam za účasti královny i premiéra Camerona a spojeneckých představitelů, včetně amerického prezidenta Obamy.

Británie také začala přes protesty ekologických skupin průzkum a těžbu ropy a plynu z břidlic – ve snaze stát se nezávislou na dovozu jako Amerika, zatímco generální tajemník NATO Rasmussen řekl, že ruští agenti se snaží tuto těžbu zastavit.

Pozornost vzbudily i aktivity muslimských extremistů ve školách a sestřelení malajsijského letounu nad separatisty ovládanou částí východu Ukrajiny. Mezi cestujícími bylo i devět Britů.

V červenci začaly vzpomínkové oslavy 100. výročí vypuknutí 1. světové války a téměř milionu padlých vojáků britského impéria bylo vzpomenuto i v listopadu stejným počtem keramických červených máčků kolem hradu Tower.

V srpnu otřásl Británii soudní proces s pachateli pákistánského původu, kteří po 16 let v Rotherhamu zneužívali a nutili k prostituci až 1400 mladých dívek od jedenácti let ze sociálně slabých anglických rodin. Místní samospráva se bála nařčení z rasismu, snažila se zamést stopy a nyní odmítala odstoupit.

Poté přišly hry Britského společenství národů v Glasgow, pak v Newportu summit NATO a zemřel kdysi nesmiřitelný odpůrce sjednocení Irska, severoirský protestantský kazatel Ian Paisley.

Září bylo měsícem skotského referenda o setrvání v Británii, či vyhlášení samostatnosti. Separatisté pod vedením Alexe Salmonda výrazně prohráli, neboť většina Skotů nakonec uvěřila argumentům unionistů, že samostatné Skotsko by na tom bylo hospodářsky hůř než Řecko.

Mezitím dosáhl počet zahraničních migrantů z Unie v prosperující Británii více než milionu a stoupala obliba strany UKIP, do které odešli a v doplňovacích volbách pak zvítězili dva exposlanci vládních konzervativců.

V říjnu se pak britské letectvo připojilo k Američanům a začalo po stínání hlav rukojmí ozbrojenci tzv. Islámského státu útočit v Iráku na jejich soustředění.

V listopadu byl v Bristolu odsouzen gang 13 Somálců za zneužívání mladých dívek, podobně jako předtím v Rotherhamu, nadále padaly ceny ropy a Britové se stále více obávali teroristického útoku z řad islamistů, vracejících se ze Sýrie.

Prosinec pak přinesl požadavek anglických poslanců, aby v londýnském parlamentu přestali o jejich záležitostech hlasovat skotští poslanci a po několika skandálech začala klesat popularita strany UKIP. Rok výzev pro Brity pak nyní končí neobvyklými mrazy.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.