Hromadí se ale i hrůzné zprávy. Speciální britské jednotky SAS našly v troskách dobývané vesnice  50 uřezaných hlav jezídských žen, které islamisté drželi jako sexuální otrokyně. Hlavy byly naházené v popelnicích, informoval Mail online v neděli 25. února.

Velmi opožděná lítost

V posledních dnech byly některé jezídské ženy osvobozeny. Stejně jako chlapci, kteří byli uneseni za svých rodin před 4,5 lety v severoiráckém Shengalu poté, co do oblasti vtrhl Islámský stát, jehož příslušníci považují Jezídy za nejhorší z nevěřících, a podle toho s nimi jednají. Muže, které zajali, okamžitě zabíjeli, ženy a děti unesli do otroctví. Hromadných hrobů je mnoho. A nejnovější nález tato zvěrstva korunoval. Mnozí z těch, kteří budou zajati v nejbližších dnech, pokud nepadnou, skončí před soudy evropských států. A tam půjde o důkazy. A jezídské ženy by mohly svědčit. I to může být důvod takových jatek.

V podstatě dal impulz k řešení otázky zajatých islamistů Trump, když vyzval evropské státy, aby si „vyzvedly“ své džihádisty, jinak je „bude muset propustit“. Trump se rád prohlašuje za vítěze nad ISIL, takže se jaksi automaticky domnívá, že rozhoduje o všem. Tentokrát se ale Kurdové vzpřeli, jak napsala Livia Gerster ve Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Komisař pro zahraniční věci kurdské samosprávy v severní Sýrii Abdulkarim Omar řekl, že Trump nemůže rozhodovat o jejich propuštění. Vězni nejsou v amerických, ale v kurdských rukou. „Budeme s nimi jednat v souladu s mezinárodními smlouvami a úmluvami a nebudeme je propouštět,“ řekl Omar.

V podstatě jde Kurdům o to, aby státy, které si mají převzít své džihádisty, s nimi jednaly jako rovný s rovným. Jako s těmi, bez nichž by tyto zrůdy ještě vraždily na daleko větším území, než je jedna vesnice. Pokud by byl pro dané státy problém soudit je ve vlastních zemích, nabízejí i možnost soudit evropské členy ISIL na území kurdské samosprávy. „Je pro nás sice obtížné se o ně starat a živit je, ale propustit je rozhodně nehodláme. S tím nemá Trump vůbec co do činění,“ dodal Omar pro FAZ.

Samozřejmě se budou bojovníci IS snažit dostat se do Evropy. Najednou všichni ti, kteří odešli založit Islámský stát a vraždit a zotročovat nevěřící, touží po návratu do země, které se zřekli. Nejen muži, ale i ženy, jak víme z příběhů „muslimských nevěst“ z Británie a USA. Třeba Hoda Muthanová, které USA odepřely vstup, nebo Britka Shamima Begum, které Velká Británie odejmula občanství. Obě se mimochodem chtějí soudit, že na občanství mají nárok. Zároveň ale prý všeho hrozně litují. Zajímavé, že se jejích lítost objevuje až v době, kdy se území ISIL smrsklo na jedinou vesnici ve východní Sýrii, zcela obklíčenou vojsky SDF a dalšími speciálními jednotkami.

Integrace teroristů a válečných zločinců do společnosti

Stejně tak se litují i muži. Pro změnu němečtí příslušníci ISIL, kteří odešli bojovat do Sýrie a Iráku po roce 2010. Často, i podle jmen, čistokrevní Němci. Třeba Martin Lemke, o němž vysílala německá televize Sat 1 v pořadu Tagesthemen. „O tom, že bych někoho zabil nebo mučil, nejsou žádné důkazy,“ řekl Lemke. Chce se vrátit domů a „vést normální život“. Podle údajů zmíněné televize byla ale v ISIL velmi aktivní jako mučitel a vrah. Cizinci vůbec prý často patřili k nejhorším „řezníkům“ ISIL.

Martin Lemke možná bude mít „smůlu“ a trest dostane. Jiní ale opravdu budou moci vést „normální život“. O tom mluvil profesor trestního práva Martin Heger v rozhovoru pro web Spiegel.de. Bez důkazů je nebude možné odsoudit. Nestačí ani obvinění z terorismu, pokud není prokázáno držení zbraně. Nelze ani odejmout státní občanství, pokud dotyčný nemá ještě další. Nelze ani zabránit v přicestování do země někomu, kdo je německým občanem. Ženy a děti pak budou v péči psychologů, aby se „deradikalizovaly“ a bude s nimi jednáno jako s traumatizovanými osobami.

Na některé německé příslušníky ISIL byly vydány zatykače, ale prý důkazy ze Sýrie nemusejí být průkazné, protože mohly být vynuceny mučením. Takže je dost pravděpodobné, že poté, co budou příslušníci ISIL přivezeni na území Německa, budou propuštěni a „sledováni“. Případně budou čekat na svůj proces.

Všichni němečtí džihádisté, které jsem v poslední době ve videích viděla (ZDE či ZDE), tvrdí, že nikdy nikoho nezabili ani proti nikomu nebojovali. Islámský stát prý byl stát jako každý jiný, kde byli i řemeslníci, obchodníci a úředníci. Třeba policisté, a to byli právě oni. Takže pak se jim nemůže hodit, aby přežilo příliš mnoho svědků. Lépe jim uřezat hlavy.

V Německu je k vidění dvojí metr. Úřady mohou mít problém odsoudit a uvěznit válečné zločince z ISIL. A tak se je pokusí „integrovat“. Spolkovým úřadům ani úřadům dalších evropských zemí ale na druhou stranu vůbec nedělá problém zatýkat internacionalisty YPG a členy dalších milicí, bojujících proti ISIL. Poté, co se vracejí do vlasti z bojů proti džihádistům, mají právní problémy.

Místo metálu kriminál

Jen v posledních dnech nastoupila do vězení na devět měsíců dánská odstřelovačka YPJ Joanna Palani, na kterou ISIL vypsal vysokou odměnu, protože zabila asi sto z nich. Minulý týden byl ve Švýcarsku souzen Johan Cosar, který bojoval v Sýrii v řadách Asyrsko-aramejských křesťanských jednotek, spolubojovníků SDF. Dostal „jen“ peněžitý trest, proti kterému se okamžitě odvolal s tím, že nemohl nechat svou rodinu v Sýrii vyvraždit islámskými fanatiky, když jeho země nepodniká vůbec nic.

Aidan James, anglický dobrovolník, sedí ve vězení už od loňského února! Za boj proti Islámskému státu, který je podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN teroristickou organizací a ohrožením světového míru, byl obviněn z přípravy teroristických útoků a za výcvik dalších teoristů, tedy kurdských YPG.

A to podle stejného zákona, podle něhož byl odsouzen radikální klerik Abu Hamza, který v Británii štval do boje proti nevěřícím a sám se podílel na přípravě atentátů. Jeho syn Sufiyan Moustafa mimochodem také lituje toho, že odešel bojovat do Sýrie a chce se vrátit do Británie. Prý je vlastně bojovník za svobodu, protože bojoval proti Asadovi. Možná vzhledem k tomu dostane nižší trest než Aidan James.

Kdo jde bojovat do kurdských jednotek, je souzen podle paragrafu, který mají asi všechny státy a který trestá ty, kdo bojují v armádě cizího státu. Přestože oficiálně ani Kurdistán, ani Rojavu nikdo neuznává jako stát. Kdo byl ale úředníkem v Islámském státu, ten vlastně v žádné cizí armádě nesloužil. Takže pokud se nenajde video, kde někomu řeže hlavu, bude za pár měsíců či možná let nebo také hned pobíhat po Německu i jinde. A znovu svolávat do bitvy proti nevěřícím a pobírat přitom sociální dávky.

Nespravedlnost volající až do nebe

Evropa nemá vůli trestat skutečné zlo, klade si pouze snazší cíle. Stejné je to i s „nevinnými“ ženami bojovníků IS. Za vaření, uklízení a rození dětí prý nejde nikoho trestat. Ale to, že mnohdy měly jezídské otroky, ženy i děti, se kterými krutě zacházely, to už se řešit nebude? Pari Ibrahim, výkonná ředitelka nadace Free Yezidi, která byla vytvořena na podporu traumatizované komunity Jezídů a k tomu, aby vytvářela povědomí o jejich tíživé situaci, prohlásila pro BuzzFeed News, že odmítá legendu, že ženy, které si vzaly vojáky ISIS – takzvané ISIS nevěsty – byly nevinné kolemjdoucí.

„Nevidím žádnou snahu pochopit, proč nejsou tyto nevěsty ISIS nevinné,“ řekla Ibrahim pro BuzzFeed News. „V některých případech zamykaly naše jezídské ženy ženy v domech, aby nemohly utéct. Nutily je dělat domácí práce, ponižovaly je, často byly manželkami ISIS bity a týrány.“ Asi 1500 jezídských žen je stále nezvěstných, pravděpodobně je prodali do arabských států Zálivu.

Teď se Jezídky, které byly osvobozeny z rukou IS a žijí v Německu, dočkají toho, že s jejich tyrankami se bude zacházet stejně jako s nimi – jako s traumatizovanými osobami. Jejich děti pak projdou „deradikalizačními programy“.

Vůbec není jasné, jak tohle Němci chtějí zvládnout. Asi jako vždycky, když si řeknou: „Wir schaffen das!“

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.