Problematická media přinášející dezinformace se prý mají zničit pomocí reklamy. Mají být bez inzerce. Jsem toho názoru,že návrh „pani Euro“ v praxi asi neprojde. Nebo spíše, že by neměl projít. Oč jde? Reklama je – i dle názoru Mezinárodního soudu – komerční informací. Některé  informace nejsou politické. Reklama informuje veřejnost o tom, co je na trhu k dostání, za jakou cenu a kde. V podstatě jde hlavně o prosazení značek do myslí spotřebitelů.

Velké značky mají miliardové hodnoty v dolarech. Patří mezi ně i značka Budvar. Reklama souží k prosazení značek, ke zvýšení prodeje jejích nositelů, zboží či služeb na trhu. Stejně jako přímý marketing, public relations, sponzoring či podpora prodeje. Zadavatele reklamy a mediální agentury by v podstatě nemělo zajímat, o čem se v médiích píše či vysílá. Mělo by je především zajímat, kolik mají čtenářů či posluchačů a jaká je jejich struktura.

Byznys by neměly dirigovat Jourové, ale trh, rozum a spotřebitelé

Kdysi jsem prosazoval jednu světovou značku na českém trhu. Z Frankfurtu jsem  dostal pokyn, že bychom neměli dávat inzeráty do tehdy ještě komunistického Práva. Po týdnu došlo k odvolání pokynu. Korporace zjistila, že má Právo značnou čtenost.

Nedávno se něco podobného přihodilo jedné naší bance. Tuzemský ředitel byl vzápětí umravněn zahraničním vedením. Stále ještě platí, že byznys by neměly dirigovat Jourové, ale trh, rozum a spotřebitelé.

Jiří Mikeš, bývalý ředitel Asociace komunikačních agentur, působil v československých reklamních agenturách Rapid a Merkur, v letech 1990–92 byl ředitelem agentury McCann-Eriskson a poradcem v agentuře Leo Burnett.