Co mně paměť sahá a co sleduji americkou politickou scénu, od začátku 60. let nikdy nehrál volební výsledek v jednom státě tak významnou roli v celostátní politice, jako v tomto případě, při senátních volbách v Georgii.

Senát USA má celkem sto senátorů, ale ve volbách počátkem listopadu jich bylo zvoleno jen 98, při poměru sil: 50 republikánů a 48 demokratů. Jinak řečeno, pokud by republikáni v těchto georgijských volbách vyhráli, byť jen jeden z těchto dvou mandátů, získali by v horní komoře Kongresu nejtěsnější možnou převahu 51:49 senátorů. I když většina českých politických komentátorů věci poněkud zjednodušuje, když tvrdí, že by to zcela zablokovalo Bidenovu prezidentskou agendu, neviděl bych to tak dramaticky. I mezi republikánskými senátory jsou některé více méně liberálně orientované osobnosti, které hlasovaly v Senátu i v nedávné minulosti v rozporu se svou stranickou příslušností. I nyní mohou podpořit věcně rozumné návrhy zákonů z dílny nového amerického prezidenta.

Nicméně,  pokud by demokraté získali v Georgii oba dva senátorské mandáty a poměr demokratů a republikánů by byl 50:50, rozhodoval by při hlasováních předsedající Senátu a tím je po 20.lednu viceprezidentka Spojených států, demokratka Kamala Harrisová.

Zatím je jisté v Georgii zvolení jednoho senátora,  demokrata, baptistického kazatele Raphaela Warnocka. Toho konzervativní republikáni, včetně jeho republikánské protikandidátky, dosavadní senátorky Kelly Loefflerové, titulovali jako „marxistického radikála“. Dělali z něj hrozbu. A že prý levicoví demokraté,  v případě jeho vítězství, ovládnou svou stranu a budou i v Kongresu určovat de facto socialistickou agendu tak, jak vyhovuje jejich názorům. Jak se zdá, tyto útoky na Raphaela Warnocka nějak zvlášť nezabraly. Spíš zabral v posledních dnech před volbami médii zveřejněný rozhovor úřadujícího prezidenta Trumpa se státním tajemníkem Georgie, ve kterém jej prezident žádal, aby provedl prověrku hlasů odevzdaných v Georgii v prezidentských volbách a našel potřebné hlasy k zajištění Trumpova volebního vítězství. To je samozřejmě pokus o hrubou politickou manipulaci, kterou i politik za republikánskou stranu musel odmítnout. Kromě toho se zdá, že přístup prezidenta Trumpa, který stále ještě neuznal výsledky prezidentských voleb a stále se pokouší je zpochybňovat, mohla část voličů demokratů, kteří by jinak zůstali sedět doma, přivést do volebních místností, aby volili právě jasného odpůrce dosluhujícího prezidenta. Naopak republikánka Loefflerová ve volební kampani veřejně slibovala, že udělá vše pro to, aby země i po 20. lednu měla za  prezidenta D.Trumpa. Prostě zavilá trumpistka se utkala ve volbách s jeho zásadním odpůrcem.

Spojené státy, a to je zejména dobře vidět právě na případě Warnocka, se za posledních 50 let obrovsky změnily. Ještě před padesáti lety byla Georgia státem (tedy v roce, kdy se Warnock narodil), který zastupoval v americkém Senátu segregacionistický demokratický senátor Talmadge.

Jižní demokraté byli tehdy v opozici proti legislativě občanských práv, kterou začal prosazovat za svého prezidentství počátkem 60.let demokratický prezident John F. Kennedy se svým bratrem Robertem, tehdy ministrem spravedlnosti v jeho vládě.

Warnock je vůbec prvním afroamerickým senátorem zvoleným za stát Georgia a  čtvrtým americkým senátorem, zvoleným za některý z bývalých států Konfederace po ukončení občanské války Severu proti Jihu. A teprve jedenáctým afroamerickým senátorem USA v dějinách Spojených států.

Je to mj. také ukázka nebývalé politické odvahy demokratů v Georgii, nasadit vyhraněně levicového afroamerického demokrata právě v tomto státě. Odvahy, která se demokratům vyplatila.

Zdá se, že demokratická strana má na dosah také další vítězství svého druhého kandidáta ve státě Georgia. Podle předních amerických médií se její kandidát na senátora, John Ossoff, v průběžných výsledcích ujal vedení o několik tisíc hlasů, a to ještě v situaci, kdy byly nejdříve sčítány hlasy z venkovských, převážně menších republikánských volebních obvodů. Nyní jsou ale sčítány také hlasy z větších a nejlidnatějších volebních obvodů, z předměstí velkých měst. V těchto obvodech s velkým podílem afroamerického obyvatelstva měli ovšem demokraté vždy převahu. Ossoff přitom kandiduje proti dosavadnímu senátorovi Davidu Perdueovi. Demokratickému kandidátovi Ossoffovi je 33 let. V případě úspěchu by se stal nejmladším členem Senátu.

Jinak řečeno, pokud si demokraté odnesou z Georgie volební vavříny v obou případech, bude to velké vítězství nastupujícího prezidenta Joe Bidena a významná prohra dosluhujícího prezidenta Donalda Trumpa.

Je třeba dodat, že demokratický kandidát nezvítězil ve volbách do Senátu USA v Georgii již dvacet let.

Také republikán Perdue ještě během noci, kdy byly sčítány hlasy, navázal mentálně i prakticky na argumentaci dosavadního prezidenta a sice, že se bude snažit všemi dostupnými prostředky „zajistit řádné započítání každého legálně odevzdaného hlasovacího lístku“. Jinak řečeno, pokud  nebude rozdíl mezi výsledkem demokratického a republikánského kandidáta natolik výrazný, aby to odradilo na první pohled od volebních stížností, budou se republikáni snažit volební výsledek zpochybnit. A pak nás čekají možná mnohatýdenní tahanice o to, kdo vlastně v Georgii druhý senátní mandát získal. Pro republikány by prohra byla velmi hořkou pilulkou, kterou by museli spolknout.

V každém případě, je výsledek senátních voleb v Georgii, byť by si každá z obou velkých amerických stran z klání odnesla po jednom mandátu, ukázkou změn, ke kterým v USA, alespoň v některých státech došlo. Bylo by zajímavé v této souvislosti vědět, jak se vyvíjela v Georgii v posledních dvaceti letech demografická struktura a tedy i struktura voličů v tomto státě.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele