Tak především, nově zvolený americký prezident Trump sliboval již před volbami, že nasadí na dovoz zboží z Evropy cla ve výši 10 procent. Po volbách svá prohlášení poněkud změnil, když sdělil, že toto zvýšení cel na evropské zboží, dovážené do Spojených států, nebude nutné, pokud Evropa bude zvyšovat zcela dobrovolně odběr amerického plynu a ropy. Zbývá dodat, zejména pokud jde o plyn, že by se jednalo o dodávky plynu, který je podstatně dražší nežli ten ruský.
Ve středu německý ministr hospodářství sdělil, že německá ekonomika v tomto roce poroste o 0,3 % HDP, a nikoliv, jak bylo ještě v říjnu předpokládáno, o 1,1 %. Oba číselné údaje jsou ovšem hrou malých čísel. Pryč jsou doby, pro českou i německou ekonomiku zlaté časy, kdy Rusko dodávalo do Evropy levné suroviny. Především levné energetické suroviny, ale také levné průmyslové kovy. To vše podporovalo konkurenceschopnost německého, ale také českého a obecně evropského průmyslu. Teď je všechno pryč. V rámci tzv. zbavení se závislosti na Rusku si členské státy Evropské unie pořídily dodávky dražších energetických surovin, třeba i z USA, což pochopitelně ovlivnilo ceny energií.
A pokud nyní Němci hovoří o minimálním hospodářském růstu své ekonomiky v roce 2025 (a za pár měsíců přijdou na to, že ten růst bude vlastně nulový), nečeká Českou republiku v oblasti vývoje ekonomiky nic pozitivního.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Německo bohužel doplácí na rozpad své vlády, která byla postavena na koalici SPD, Zelených a Liberálů. Tato vláda připravila „iniciativu k hospodářskému růstu“, po našem "balíček opatření", na podporu růstu německé ekonomiky. Mezi stranami vládní koalice však došlo k zásadnímu sporu, kdo tato růstová opatření zaplatí. Zda velké korporace, jak chtěla SPD, anebo lidé ze středních a nízkopříjmových vrstev, jak si přáli Liberálové. Vláda má sice balíček už od října připraven, ale díky tomu, že dnes nemá ve Spolkovém sněmu většinu, není schopna jej prosadit, a to zabraňuje, aby německé hospodářství dostalo žádoucí impulsy, povzbuzující hospodářský růst. Německá centrální banka už očekává miniaturní hospodářský růst v tomto roce (0,2 %) dlouho.
V roce 2026 předpokládá Spolková vláda hospodářský růst 1,1 %, ještě v říjnu byla ve svých odhadech ovšem mnohem optimističtější. Přitom zveřejněná prognóza vlády, předpokládající nizoučký hospodářský růst (a stejně tak obdobné prognózy centrální banky a institutu Ifo), nepočítají s promítnutím dopadu zvýšených cel, pokud budou vůči EU uplatněny novou americkou administrativou. V tom případě by samozřejmě z hospodářského růstu byl mírný pokles a mírně by se zvýšila míra inflace.
A v důsledku zvýšení míry inflace by Evropská centrální banka nemohla pokračovat ve snížení svých úrokových sazeb a to by vedlo opět k nedostupnosti drahých úvěrů pro podnikatelský sektor. To už je ostatně jedním z faktorů, který negativně ovlivňuje hospodářský růst Německa a dalších evropských zemí dnes. Německá ekonomika (a potažmo česká ekonomika) má problémy v exportu na významných trzích. Obě ekonomiky se potýkají s vysokými cenami energií, takže problémy mají automobilový průmysl, strojírenství a chemický průmysl. Tedy nosná exportní odvětví německé i české ekonomiky.
Česká ekonomika je s tou německou spjata velmi silným poutem. Zhruba třetina českého exportu jde do Německa. A pokud bude mít existenční problémy německý automobilový průmysl, bude mít problémy také český průmysl automotive (výroba náhradních dílů a součástek pro automobily) a také dříve či později český automobilový průmysl.
Fantaskní představy premiéra Fialy a ministra průmyslu, že je potřeba se odpoutat od německého průmyslu a hledat nová odbytiště, jsou teoretickými bláboly, které nelze v praxi naplnit. Rozhodně ne s činiteli této vlády. Dobrou možností by bylo pro českou ekonomiku, ale i pro ekonomiku německou, pokud by došlo k ukončení války na Ukrajině, pak by byly určité možnosti odbytu českého zboží na Ukrajině a v jistém čase také v Rusku. A stejně tak by mohlo dojít k odbrždění vztahů s Ruskem, poté co budou uzavřeny mírové rozhovory a ukončena mírem válka na Ukrajině.
Jak se ukazuje, v nejbližších dnech i týdnech budou obnoveny dodávky „ázerbájdžánského", teď, ruského plynu soustavou plynovodu, jdoucího přes Rusko a Ukrajinu na Slovensko.
Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
