Především všichni doufáme, že rozsáhlé očkování vakcínami proti covid-19 bude účinné alespoň do té míry, že razantně sníží počty vážně nemocných a také počty úmrtí na toto onemocnění. K tomu pochopitelně patří i dodržování řady preventivních opatření typu nošení respirátorů či alespoň roušek na vnějších a zejména ve vnitřních prostranstvích.

Otázka, která nás ale musí trápit, a to nejen politickou třídu Česka, ale všechny občany, je, proč právě v Česku je tak vysoký podíl zemřelých na 100 tisíc obyvatel. Před pár týdny jsem v britském deníku The Guardian objevil zajímavé údaje, které tyto noviny získaly od koronavirového centra Univerzity Johna Hopkinse (počty úmrtí na covid-19) a ze Světové zdravotnické organizace (WHO – procenta dospělých s nadváhou na celkovém počtu obyvatel). Svůj článek na toto téma jsem 6 3. 2021 zveřejnil na serveru Vaše věc – zde. Ve zmíněném článku se analyzuje korelace mezi nadváhou a obezitou na straně jedné a podílem úmrtí na covid-19 na 100 tisíc obyvatel v jednotlivých zemí na straně druhé. Podle  čísel  Světové federace obezity v té době ze  2,5 milionu zemřelých na covid-19 jich 2,2 milionu zemřelo v zemích, ve kterých je více než 50% podíl lidí s nadváhou.

Mezi naprostou "světovou špičku“ v tomto směru patří, bohužel, také Česká republika. V přiložené tabulce se může každý přesvědčit na číslech z počátku března (od té doby je to možná ještě horší) o korelaci, která velmi pravděpodobně existuje mezi procentem dospělých s nadváhou a procentem zemřelých na 100 tisíc obyvatel.

Země s nejvyšším podílem úmrtí na covid-19 na 100 000 obyvatel a % dospělých s nadváhou

Článek v The Guardian se pochopitelně zabýval především situací ve Velké Británii. Bylo v něm konstatováno, že u nemocných covidem-19, kteří se dostali v nemocnicích na JIP, jich téměř třetina (32%) měla nadváhu a 48% bylo přímo obézních. Pouze pětina z pacientů na britských JIP (20%) byli váhově normální pacienti.

Všechny zmíněné země „ve světové špičce“, pokud jde o obezitu a smrtnost na covid-19, patří mezi státy ve světovém měřítku s velmi vysokým anebo poměrně vysokým HDP na jednoho obyvatele. Takže by se mohlo zdát, že by stačilo přiřadit ukazatel HDP na jednoho obyvatele země, což je určitý ukazatel životní úrovně, a to by mohlo mít souvislost s vysokým podílem úmrtí na 100 tisíc obyvatel.

Jsou zde ale země s vysokým HDP na obyvatele, což jsou kupříkladu Japonsko či Jižní Korea, ve kterých je ovšem nízký podíl lidí s nadváhou. Tyto země vykazují také nízkou  smrtnost na koronavirus.

Je potřeba ovšem dodat, že existují země s nízkým HDP na obyvatele, jako jsou kupř. jižní Afrika a Brazílie, ale s podílem lidí s nadváhou více než 50% a v těchto zemích řádila smrt na koronavirus velmi intenzivně.

A pak jsou zde země typu Burundi, Vietnam, Tanzanie, Thajsko s relativně nízkým podílem dospělých s nadváhou (od 18 do 33%) a také s nepatrnou smrtností.

Zdá se, že s pandemií covid-19, v jejích možných mnoha mutacích, se bude lidstvo potýkat dlouhá léta. Budou proto následovat zřejmě další vlny očkování s novými typy vakcín v příštích letech.

Ale odpovědné státní administrativy se musí zabývat také tím, zejména ve státech s vysokým podílem lidí s nadváhou, obezitou a tedy se sníženou osobní imunitou, což zřejmě vyvolává celou řadu dalších více nebo méně civilizačních onemocnění (zejména na kardiovaskulární choroby a rakovinu) a také zvyšuje náchylnost k vážnému průběhu onemocnění typu covid-19, jak tomu zabránit. Nechci strašit, ale pandemie covid-19 nemusí být poslední pandemií, která lidstvo postihne. A konec konců možné další vlny onemocnění na covid-19, byť třeba v mírnějším rozsahu, budou zatěžovat zdravotní systémy a státní rozpočty  (nejen) nejvyspělejších zemí.

Na podzim u nás máme volby do poslanecké sněmovny. Myslím, že zejména politické strany s vysokou zkušeností a  vládnutím na všech stupních veřejné a státní správy, mezi něž patří sociální demokracie, by neměly na tuto otázku ve svých programech zapomínat.

Jak jsem naznačil, obezita a nadváha představují spojité nádoby s celkovým zdravotním stavem lidí. To vše ve spojení s nezdravým způsobem výživy, nedostatkem pohybu ve všech generačních skupinách  s mimořádně vysokou spotřebou alkoholu na obyvatele (patříme, bohužel, v tomto oboru ke větovým šampionům). Tyto faktory v kombinaci snižují přirozenou imunitu českého obyvatelstva. To snižuje jeho odolnost vůči pandemiím i vůči onemocněním typu civilizačních chorob.

Zejména ministerstvo zdravotnictví by mělo reformulovat, modernizovat svůj postup směrem k rozšiřování programů prevence, předcházení zejména těm nemocem, působícím nejvíce negativně na českou populaci /kardiovaskulární choroby, rakovina). A postupně tyto programy rozšiřovat do dalších oblastí. Stát  tedy ministerstvo zdravotnictví, Národní sportovní agentura, ministerstvo školství, případně ministerstvo zemědělství, by měly také rychle zformulovat účinnou propagaci zdravého životního stylu ve všech věkových skupinách obyvatelstva, k němuž patří zj. dostatek pohybu, sportu, zdravá výživa, boj proti nadměrné konzumaci alkoholu, kouření, drogám. A snaha o postupné snižování nadváhy českého obyvatelstva.

V tom by měla pomoci zj. veřejnoprávní média, ale také rozsáhlá a promyšlená reklamní akce ve všech dalších českých médiích. Zdravý životní styl je potřeba zařadit na pořad dne jako jeden z nejdůležitějších dlouhodobých politických cílů české společnosti.

Jiří Paroubek

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.