To, co předvedl během dvanácti let již podruhé předseda Ústavního soudu (ÚS) Rychetský, nemá v zemi, která o sobě říká, že je demokratická, obdoby.

Vrátím se do roku 2009. Na jaře 2009, po skandálu nejbližšího spolupracovníka premiéra Topolánka Dalíka, padla pravostředová vláda. Ostatně již několik měsíců tato vláda přežívala bez potřebné většiny poslanců ve sněmovně. Politické strany se v krátké době několika týdnů po pádu vlády dohodly na přijetí ústavního zákona, který umožnil konání předčasných voleb do sněmovny v polovině října 2009. Do té doby měla řídit zemi úřednická vláda zaštítěná podporou dvou největších politických stran. Zhruba pět týdnů před předčasnými volbami, tedy počátkem září 2009, se na Rychetského Ústavní soud obrátil jeden jediný (!) poslanec, který si postěžoval, že mu parlamentem přijatý ústavní zákon předčasně ukončuje jeho volební období. Na základě této stížnosti, mocně hájené před ÚS lžidoktorem Kalvodou, ÚS protiústavně zrušil ústavní zákon a de facto tak zrušil uspořádání mimořádných voleb. Poté rozpoutali lidé z ODS, nesporně s lepšími informacemi ze zákulisí ÚS nežli jsem měl já, hru na přijetí jiné zákonné úpravy parlamentem. Toto řešení by umožnilo uspořádat mimořádné volby ještě v listopadu 2009. Tato norma předpokládala jednu zásadní podmínku, a to ukončení činnosti poslanecké sněmovny, a to spolu s přijetím nového ústavního zákona. Protože mně např. Parlamentní institut v rychlé právní analýze sdělil (a nebyl sám), že v logice věci ÚS rozhodne v krátké době i o nové zákonné úpravě zcela stejně, tedy že ji zruší. A protože bychom mezitím měli poslaneckou sněmovnu s ukončených mandátem, přešly by všechny pravomoci sněmovny podle Ústavy na Senát. Tedy, ne zrovna všechny, jak to včera v ČT24 v případě ukončení mandátu současné sněmovny a včasného nepřijetí nového zakona vykládal s akademickou lehkostí lžidoktor Kalvoda. Senát by především nemohl, a to přesně podle dikce Ústavy, projednávat a schválit státní rozpočet na rok 2010. Země by se tak ponořila do rozpočtového provizoria a v něm by pobyla nejméně prvních devět měsíců roku 2010. Po třech až čtyřech měsících provizoria by ovšem nastal ve státě naprostý chaos veřejných financí se všemi následky, které by to mělo.

Chci jen připomenout, že všechny průzkumy veřejného mínění zveřejněné v září 2009, ukazovaly na jasné volební vítězství sociální demokracie a levicovou většinu ve sněmovně. Byly zde ovšem silné zájmové skupiny, které prostě vznik vlády pod mým vedením nechtěly připustit, a to za žádnou cenu. I za cenu protiústavnosti postupu ÚS. A s možnými katastrofálními dopady do státních financí a do života české společnosti. I tehdy, tak jako dnes, se angažují jako největší světlonoši zjevené pravdy, kterou má být vymýcení reziduí tzv. oposmlouvy, lžidoktor Kalvoda a také politolog či ústavní právník Kysela. Tatáž média, která jim dávala prostor před jedenácti lety, jim dávají prostor i dnes. Se Stalinem řečeno: „Kadry rešajut vsjo“. Prostě, staré spolehlivé kádry opět na scéně.

Pro určité zájmové skupiny doma i v zahraničí, je nepřijatelný také A. Babiš. Myslím ale, že prezident republiky a předseda vlády mohou požádat zpravodajské služby, aby prověřily, zda nedošlo k ovlivnění rozhodnutí předsedy ÚS zvenčí. Předpokládám, že P. Rychetský používá standardní komunikační prostředky typu mobilů, a proto by to nemělo být složité zjistit.