To, co předvedl během dvanácti let již podruhé předseda Ústavního soudu (ÚS) Rychetský, nemá v zemi, která o sobě říká, že je demokratická, obdoby.

Vrátím se do roku 2009. Na jaře 2009, po skandálu nejbližšího spolupracovníka premiéra Topolánka Dalíka, padla pravostředová vláda. Ostatně již několik měsíců tato vláda přežívala bez potřebné většiny poslanců ve sněmovně. Politické strany se v krátké době několika týdnů po pádu vlády dohodly na přijetí ústavního zákona, který umožnil konání předčasných voleb do sněmovny v polovině října 2009. Do té doby měla řídit zemi úřednická vláda zaštítěná podporou dvou největších politických stran. Zhruba pět týdnů před předčasnými volbami, tedy počátkem září 2009, se na Rychetského Ústavní soud obrátil jeden jediný (!) poslanec, který si postěžoval, že mu parlamentem přijatý ústavní zákon předčasně ukončuje jeho volební období. Na základě této stížnosti, mocně hájené před ÚS lžidoktorem Kalvodou, ÚS protiústavně zrušil ústavní zákon a de facto tak zrušil uspořádání mimořádných voleb. Poté rozpoutali lidé z ODS, nesporně s lepšími informacemi ze zákulisí ÚS nežli jsem měl já, hru na přijetí jiné zákonné úpravy parlamentem. Toto řešení by umožnilo uspořádat mimořádné volby ještě v listopadu 2009. Tato norma předpokládala jednu zásadní podmínku, a to ukončení činnosti poslanecké sněmovny, a to spolu s přijetím nového ústavního zákona. Protože mně např. Parlamentní institut v rychlé právní analýze sdělil (a nebyl sám), že v logice věci ÚS rozhodne v krátké době i o nové zákonné úpravě zcela stejně, tedy že ji zruší. A protože bychom mezitím měli poslaneckou sněmovnu s ukončených mandátem, přešly by všechny pravomoci sněmovny podle Ústavy na Senát. Tedy, ne zrovna všechny, jak to včera v ČT24 v případě ukončení mandátu současné sněmovny a včasného nepřijetí nového zakona vykládal s akademickou lehkostí lžidoktor Kalvoda. Senát by především nemohl, a to přesně podle dikce Ústavy, projednávat a schválit státní rozpočet na rok 2010. Země by se tak ponořila do rozpočtového provizoria a v něm by pobyla nejméně prvních devět měsíců roku 2010. Po třech až čtyřech měsících provizoria by ovšem nastal ve státě naprostý chaos veřejných financí se všemi následky, které by to mělo.

Chci jen připomenout, že všechny průzkumy veřejného mínění zveřejněné v září 2009, ukazovaly na jasné volební vítězství sociální demokracie a levicovou většinu ve sněmovně. Byly zde ovšem silné zájmové skupiny, které prostě vznik vlády pod mým vedením nechtěly připustit, a to za žádnou cenu. I za cenu protiústavnosti postupu ÚS. A s možnými katastrofálními dopady do státních financí a do života české společnosti. I tehdy, tak jako dnes, se angažují jako největší světlonoši zjevené pravdy, kterou má být vymýcení reziduí tzv. oposmlouvy, lžidoktor Kalvoda a také politolog či ústavní právník Kysela. Tatáž média, která jim dávala prostor před jedenácti lety, jim dávají prostor i dnes. Se Stalinem řečeno: „Kadry rešajut vsjo“. Prostě, staré spolehlivé kádry opět na scéně.

Pro určité zájmové skupiny doma i v zahraničí, je nepřijatelný také A. Babiš. Myslím ale, že prezident republiky a předseda vlády mohou požádat zpravodajské služby, aby prověřily, zda nedošlo k ovlivnění rozhodnutí předsedy ÚS zvenčí. Předpokládám, že P. Rychetský používá standardní komunikační prostředky typu mobilů, a proto by to nemělo být složité zjistit.

Nyní je bitva ze strany Kalvodů a Kyselů, Nováčků a dalších vedena ve znamení boje za údajnou rovnost volebních hlasů. Pánové by měli pravdu, kdyby při Rychetského čistce paragrafů ve volebním zákonu zmizela další dvě závažná ustanovení:

Za prvé: Pětiprocentní klauzule

Za druhé: Nerovnoměrná velikost krajů

Vždyť např. k volbě poslance v Karlovarském kraji, potřebujete nejméně 15-16% hlasů a v Libereckém kraji je to podobné. Takže, obdrží-li např. strana XY při současném uspořádání volebních krajů 5% plus jeden hlas v nejbližších volbách do sněmovny, nemusí to zdaleka znamenat, že obdrží také deset poslaneckých mandátů. Pokud bude mít ve všech krajích zhruba stejné procento hlasů, obdrží nejspíše čtyři až šest mandátů. Tak jaká rovnost hlasů?

Pokud se vrátí platnost volebního zákona, který byl platný před více než devatenácti lety, bude to znamenat opět nerovnost hlasů. Hlasy voličů budou ve druhém skrutiniu přepočítávat nikoliv D´Hondtovou metodou, ale metodou Hagenbach-Bischoffovou a vznikne tzv druhé skrutinium, tvořené „zbytkovými hlasy“ nerozdělenými v prvním skrutiniu a poslanecké mandáty v tomto druhém skrutiniu obsadí sekretariáty.

V. Klaus a M. Zeman vycházeli při formulaci volebního zákona před devatenácti lety, u jehož vzniku jim asistoval jakýsi Pavel Rychetský, ze svých praktických zkušeností. Šlo o to, posílit, podobně jako v mnoha jiných zemích Západu, především vítěze voleb, tedy nejsilnější politickou stranu, co do počtu získaných hlasů tak, aby se stala kondenzačním jádrem budoucí silné vládní koalice.

Rychetského rozhodnutí ve svých důsledcích povede k znovurozostření politického spektra možná až do deseti či dvanácti sněmovních politických stran. Při předpokládané ostrakizaci některých stran, se kterými ty další nebudou chtít vytvářet koaliční vlády (hnutí ANO, komunisté a SPD), to povede k vytváření koalic složených ze čtyř či pěti anebo dokonce ještě více politických stran. Taková vládní koalice ale většinou nemívá dlouhého trvání a není stabilní. I na základě svých osobních zkušeností si myslím, že je vždy dobré, když existuje po volbách alespoň jedna zřetelně silnější politická strana, což umožní vznik pevné koalice, která má šanci překonat celé čtyřleté volební období. Rychetského rozhodnutí nejspíš povede k častějším politickým krizím, k častějším rozpadům vlád v průběhu volebního období. No a pokud je země v politické krizi anebo v permanentní volební kampani, špatně se řeší problémy státu.

Argument o tom, že přeci ve fotbale nebo v jakémkoliv jiném sportu se také nemění pravidla uprostřed zápasu, P. Rychetského a spol. a jejich politické a mediální zastánce zjevně nijak nedojímá.

Volební kampaň začíná v každé zemi vyhlášením termínu voleb. Termín voleb prezident Zeman již vyhlásil...

Minimálně vládní strany, a to v zájmu nás všech, by se ale měly soustředit v této době zejména na boj proti pandemii. To vyčerpává převážnou část energie této vlády. Stejně tak vláda, ale i strany opozice, mají představu, že se dokončí řada legislativních záměrů, které v současné době leží v poslanecké sněmovně. Obávám se, že významná část energie poslanecké sněmovny i členů vlády bude pohlcena v nastalé situaci zpracováváním a pak dohadováním nového volebního zákona.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele