Úvod

Taková osobnost byla nalezena ve Františku Xaveru Hodačovi, narozeném 21. února 1883 v Praze, který tedy pouze o 18 let mladší než Josef Gruber.Šlo o profesora národního hospodářství a finanční vědy na České technice v Praze, kde v r. 1907 promoval na doktora. Pak pracoval v národohospodářském semináři profesora dr. Eugena Philipoviche ve Vídni a habilitoval se na České technice v Brně pro národohospodářskou politiku, finanční vědu a statistiku. V roce 1919 jeho habilitace přenesena na Českou techniku v Praze. V roce 1922 byl jmenován řádným profesorem národního hospodářství a finanční vědy na Českém vysokém učení technickém v Praze. V době své působnosti založil na české technice v Praze národohospodářský seminář. Byl členem výkonného výboru lidové strany, později lidové strany pokrokové na Moravě do r. 1911, kdy se vzdal politické činnosti. R. 1914 založil Průmyslový věstník, který také začal redigovat.

V roce 1913  byl ustanoven sekretářem Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko v Brně. V této funkci připravoval se zástupci Spolku českých průmyslníků textilních, Spolku československých cukrovarů a Svazu hospodářských strojíren založení samostatné průmyslové organizace pro české země, k němuž došlo během války roku 1918. Při ustavující hromadě byl zvolen do presidiálního výboru Ústředního svazu československých průmyslníků, v němž dlouhododobě zastával funkci generálního sekretáře. Od vzniku Československa byl členem Bankovního výboru při ministerstvu financí. Jako delegát československých zaměstnavatelských svazů se účastnil všech mezinárodních konferencí práce a je od prvé konference r. 1919 členem správního výboru Mezinárodního úřadu práce. V této funkci spolupracoval mimojiné s profesorem Ginim na pamětním spisu o průmyslovém významu evropských států. Roku 1922 byl Svazem Národů vyzván, aby se Švýcarem Fr.Heroldem vypracoval návrh na úpravu hospodářských otázek pro kraje, vzniklé rozdělením Horního Slezska, Na podkladě tohoto návhu byla vypracována německo-polská konvence.

Obzor národohospodářský pod vedením Františka Hodače 1926-1930

Ve druhé polovině 20. let 20. století časopis Obzor národohospodářský pod vedením nového redaktora zvětšuje svůj rozsah až o 470 stran v r. 1929 oproti r. 1925. V tomtéž roce dosahuje nového maxima počet publikovaných článků. Časopis se výrazně koncentruje na ekonomická témata s výjimkou právě r. 1929. Nový redaktor se snaží přitáhnout zájem čtenářů v celém pětiletí články z oblasti státu a finančního hospodářství (celní politika, veřejná správa, zdanění, státní rozpočet), ale též články z národohospodářské teorie (teorie právní jistoty, ceny, inflace a deflace, organizace, hospodářské myšlení, koncentrace a specializace výroby, mezní užitek, struktura hospodářství) a rozbory vývoje v zahraničí (cukerní a obchodní politika, Davesův plán, deflace a pojištění v Itálii, hospodářská politika Rumunska, ruský hospodářský problém, státní rozpočet SSSR, světový export, kartely v USA, uhelný problém,  vývoj světové hladiny cen, zahraniční obchod). S výjimkou posledního roku se těšil rovněž pozornosti redaktora vývoj československé ekonomiky (její soutěž o světový trh, konjuktura, obchodní bilance, spotřeba domácností, výše mezd).

V roce 1926 je největší počet článků (5) věnován situaci v Československu i v zahraničí a sociálním otázkám. V dalším ročníku největší plochu získávají vývoj zahraničí (13 článků), národohospodářská teorie (7 článků) a téma finančního hospodářství (8 článků). V r. 1928 se opět do popředí dostávají zahraniční (8 článků) i obecné (7 článků) hospodářské otázky. Taktéž o rok později ještě výrazněji jsou preferována pojednání o zahraničních (13 článků) a obecných (10 článků) hospodářských otázkách. 5 článků je věnováno oblasti zemědělství. V r. 1930 pozornost čtenářů měla být obrácena jednoznačně na vývoj v zahraničí (16 článků). Daleko za tímto počtem článků zůstaly oblasti dopravnictví (5 článků) i finančního hospodářství (4 články).