V životě to bývá tak, že některé problémy vyvolávají hodně emocí, nicméně nejsou vlastně příliš významné, zatímco jiné kritické problémy unikají pozornosti. I v osobních životech to občas vede k chybě, kdy věnujeme hodně energie bezvýznamnému namísto významného. V životech národů se to děje velmi často a velmi často to vede k neúspěchu mnoha reformních snah.
Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
Takovým typickým emotivním bezvýznamným problémem jsou náklady státní byrokracie. Je lidsky pochopitelné, že nás štve, když vidíme sedm úředníků na práci, kterou by zvládl jeden (což zpravidla neznamená, že se flákají, ale že postupy jsou zbytečně složité), a okázalé hýření státní správy v době chudnoucí populace.
Nicméně nemělo by to zastřít, že náklady na platy úředníků nejsou vzhledem k celkovému rozpočtu zásadním problémem, a už vůbec ne problémem fatálním. Mnohem horším problémem je neschopnost státních úřadů.
Když bude stát vykonávat dobrou průmyslovou politiku a české podniky budou vzkvétat, vydržíme dva tisíce úředníků v 50 různých státních agenturách. Když bude průmyslová politika mizerná a podniky budou krachovat, pak je i kancelář s jediným úředníkem příliš drahá.
A tak je to se vším. Imbecilní Fialův plán na vyzbrojování nesmyslným utrácením zůstane imbecilním plánem, i když počet zaměstnanců ministerstva obrany klesne na desetinu. Když ministerstvo školství ničí vzdělávací systém, neutěšilo by nás snížení platů v aparátu ministra.
Potřebujeme státní správu výkonnou a ovladatelnou, nikoliv levnou.
(zdroj: petrhampl.com)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
