Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám aspoň stručně představil zprávu o finanční stabilitě 2015/2016 a vyjádřil se k některým jejím hlavním závěrům. Jak už říkal pan zpravodaj, ta zpráva vzhledem k procedurám samozřejmě mírně zaostala, já se budu snažit věci aktualizovat ve svém příspěvku.

Obecně se tyto zprávy o finanční stabilitě, které připravujeme v rámci svého mandátu, který se týká obezřetnosti nad finanční stabilitou, zabývají především riziky, která se mohou projevit v následujících obdobích dvou až tří let ve schopnosti českého finančního systému těmto rizikům odolávat a zabývají se tyto zprávy také tím, jakými nástroji případně tato rizika omezit. Ta zpráva je již v pořadí dvanáctou zprávou České národní banky o finanční stabilitě a vydáváme ji teď nově na základě § 2 zákona o ČNB, kdy jsme zodpovědní za provádění té tzv. makroobezřetnostní politiky. Současné ekonomické prostředí zvyšuje důležitost této politiky a práce v této oblasti. Kombinace domácího ekonomického oživení a globálně velmi uvolněných měnových politik totiž vytváří podmínky pro přijímání zvýšených rizik nebo někdy jejich podceňování na straně subjektů působících na finančním trhu. Reagovat na vznikající rizika pro finanční stabilitu je tedy naší povinností v rámci onoho mandátu makroobezřetnostní politiky. Pro naplňování toho mandátu využíváme řadu nástrojů zaměřených především na bankovní sektor. Ten je totiž v České republice zcela dominantní částí našeho finančního sektoru.

Pro zvýšení odolnosti bankovního sektoru využíváme zejména tzv. makroobezřetnostní kapitálové rezervy, to znamená v podstatě nutíme banky držet ve svých rezervách zvýšené kapitálové položky tak, aby v dobách, které bohužel mohou nastat a pravděpodobně někdy v budoucnu nastanou, to znamená v dobách složitějšího vývoje na finančním trhu, zde existovaly určité polštáře, které potom budou využity na posílení kapitálové vybavenosti bank. Bezpečnostní rezervu jsou v tuto chvíli všechny banky povinny udržovat již od roku 2014 na úrovni 2,5 % kmenového kapitálu. Rezervu ke krytí systémového rizika jsme stanovili poprvé v roce 2014 pro čtyři tzv. systémově nejvýznamnější banky a jsme povinni ji každé dva roky přehodnocovat. V roce 2016 tak došlo k rozšíření počtu těchto systémově významných bank na pět a platná výše rezervy dnes činí mezi jedním až třemi procenty, pro jednotlivé banky je ta rezerva stanovena různě podle jejich rizikového profilu a významnosti v rámci jejich postavení na českém bankovním trhu.

Hlavním smyslem analýz obsažených ve zprávě je identifikace těch potenciálních zdrojů rizik pro finanční stabilitu do budoucna, v dalších letech. Zpráva konstatuje, že došlo k jistému zvýšení cyklických rizik, to je spojeno zejména s oživením poptávky po úvěrech a obecně uvolňováním úvěrových standardů. V prosinci 2015 proto Česká národní banka reagovala na posun domácího finančního cyklu do fáze výraznějšího oživení stanovením také sazby tzv. proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0,5 % z expozic bank umístěných v České republice s platností od 1. ledna tohoto roku. Cílem této rezervy je posílit odolnost finančního systému v případě nadměrného růstu úvěrové dynamiky, jinými slovy tedy vytvořit více kapitálu pro případ zvýšených úvěrových ztrát v nepříznivé fázi finančního cyklu. Pokud by došlo k dalšímu růstu cyklických rizik, jsme připraveni tuto sazbu dále zvyšovat, samozřejmě vždy s nějakým obdobím, které bude dostatečně dopředu avizováno.