Kdybych to měl svými slovy vypointovat, pak bych napsal:O převrat jde jistě. Ale na barevku nevypadá. Naopak.I proto americký ministr zahraničí Antony Blinken posmutněle konstatuje: "Myslím, že jedním z ponaučení z nedávné historie je, že jakmile jsou Rusové ve vašem domě, je někdy velmi obtížné je přimět, aby odešli“ Jistě má pravdu v tom, že někteří si to přejí, ale jiní nikoliv. A chápu, že Američané drží palce těm, kteří by si případný odchod Rusů přáli. Ale zdá se, že ti nebudou těmi rozhodujícími.

Takže: Ve světě opět rozděleném na Západ (tandem USA-EU a spojenci) a (tandem Rusko - Čína a spojenci) historie posledních jedna a půl desetiletí vcelku standartně uzavírají ze strany Západu, že to, co je děje v Kazachstánu, je klasickou barevnou revolucí, ´a la euromajdan, Bělorusko, dříve Gruzie, ale jinde Venezuela atd. Násilí v ulicích a vypalování státních úřadů a střílení do policistů, jako by z oka vypadlo ukrajinskému euromajdanu. Euromajdan byl přece barevkou par excellence, ale zároveň bylo podstatné, že se postupně to čela postavil dlouhodobý ministr za prezidenta Janukoviče čokoládový oligarcha Porošenko, který náhle pocítil odpor ke korupčníkovi a rusofilovi Janukovičovi a postavil se do silného protiruského módu.

I zde se nynější prezident Kazachstánu Kassym-Jomart Tokayev (ZDE), který byl instalován svým předchůdcem, v prvých dnech výslovně proti demonstrantům nepostavil a naopak razantně zbavil bývalého ochránce prezidenta Nazarbajeva rozsáhlých zbytků moci, a ten následován svou rodinou uprchl ze země. Ale zde podobnost končí. Na rozdíl od Porošenka ani náhodou nevzývá Západ a nežádá o pomoc USA či EU, ale jasně žádá o pomoc v konečné instanci Rusko Vladimíra Putina…

Článek reportéra National Interestu Marka Episkopose „Co je skutečně za nepokoji v Kazachstánu?“ nastiňuje některé otázky, o nichž se u nás nehovoří, a které obohacují jinak nepochybnou danost, že jde sice o převrat, ale nikoliv o barevnou revoluci ve směru od vrácení Kazachstánu od ruského orbitu, ale naopak o očištění země od pro Ázerbajdžán již neudržitelného násoskového vlivu bývalého prezidenta Nazarbajeva, jeho rodiny a jeho podnikatelských spojenců, podobně jako kdysi musel Putin zatočit s liberálními násoskami z dob Jelcina se zatím zřejmým posílením vazby na Rusko a potažmo i Čínu.

Je to rozhodně zajímavý námět. A Vy si udělejte vlastní závěr. Hlavně přemýšlejme. Jinak celý přeložený text ani příliš nekrátím, protože i v detailech stojí za to. Pouze části, které se u nás neříkají, ale které svědčí o mých závěrech podtrhuji a kloním s dodatkem J.V.:

Tak se do toho pusťme.

„Co je skutečně za nepokoji v Kazachstánu?

Mark Episkopos (ZDE)

Masové protesty vypukly počátkem tohoto týdne v západokašašském městě Zhanaozen, údajně vyvolané prudkým nárůstem cen pohonných hmot(J.V.) Kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev zpočátku reagoval uklidňujícím způsobem a zavedl dočasnou kontrolu cen pohonných hmot a dalšího zboží, ale protesty rychle eskalovaly do celostátního výjimečného stavu. Vládní budovy a policejní stanice po celém Kazachstánu byly napadeny a zapáleny, největší letiště v zemi bylo krátce obsazeno a nejméně osmnáct kazašských bezpečnostních důstojníků bylo údajně zabito tím, co vláda nyní popisuje jako "teroristické gangy" vycvičené ze zahraničí.

Plný rozsah cílů protestujících zůstává nejistý. Několik tisíc demonstrantů v Zhanaozenu nedávno představilo to, co Washington Post popsal jako "nejkonkrétnější seznam požadavků k dnešnímu dni", včetně Tokajevova odstranění od moci, rozšíření ochrany občanských práv a návratu k verzi kazašské ústavy z roku 1993, která je považována za demokratičtější. Není však jasné, zda lze požadavky tohoto konkrétního davu interpretovat jako přesnou reprezentaci cílů protestního hnutí. Kazašští představitelé a ruské zpravodajské zprávy tvrdili, že mezi některými demonstranty existují rozsáhlé důkazy o islámských fundamentalistických náladách (ZDE), kdy výtržníci údajně pronášeli islamistická hesla při útocích na vládní budovy. Kazašská média poukázala na přítomnost vnějších agitátorů, kteří údajně podněcovali davy pantureckou a panislamistickou rétorikou (ZDE). Obvinění z vnějšího vměšování se odehrávají na pozadí toho, co se stále více jeví jako schizma, které se rozvíjí uvnitř kazašské elitní společnosti.

Byl nárůst násilí jednoduše bitvou mezi mocnými soupeřícími klany? Jermuchamet Jertysbajev, který sloužil jako poradce bývalého kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, obvinil části kazašského bezpečnostního establishmentu ze "zrady", řekl v pátek v rozhovoru s ruským deníkem RBC (ZDE), že Národní bezpečnostní výbor země už léta zakrývá existenci militantních "výcvikových táborů v horách". Yertysbayev trval na tom, že spontánní nepokoje takového rozsahu by byly nemožné, kdyby neexistovali "zrádci v nejvyšších vrstvách vlády". Bývalý ministr tvrdí, že strážcům umístěným na mezinárodním letišti Almaty bylo neidentifikovanými bezpečnostními úředníky nařízeno, aby odstoupili méně než hodinu předtím, než byly prostory obsazeny ozbrojenými výtržníky(J.V.). Nazarbajev - který zůstal klíčovou součástí kazašské politiky poté, co formálně předal moc svému pečlivě vybranému nástupci Tokajevovi - údajně opustil zemi se svými dcerami v pátek. Kazašské úřady se údajně vrátily k pojmenování kazašského hlavního města (ZDE), které bylo v roce 2019 přejmenováno na Nur-Sultan na Nazarbajevovu počest, svým dřívějším názvem "Astana".

Zdroje v Moskvě naznačují, že Tokajev v podstatě zahájil převrat, aby vyhnal Nazarbajeva - a nakonec se spoléhal na Rusko, aby si zajistil svou pozici. Tokajev pozval síly z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO - ZDE),Ruskem vedené postsovětské vojenské aliance, jejímž členem je Kazachstán, aby obnovily pořádek(J.V).

Arménský premiér Nikol Pašinjan, současný předseda rady kolektivní bezpečnosti CSTO, ve středu večer oznámil, že síly CSTO vstupují do země na "omezenou dobu s cílem stabilizovat a normalizovat situaci". Jednotky CSTO se zmobilizovaly během několika hodin od Tokajevovy formální žádosti, což naznačuje, že intervence byla naplánována s dostatečným předstihem.

Kazašští představitelé údajně spolupracovali s čínskými aktéry, aby účinně zablokovali veškerý přístup k internetu ve snaze zabránit protestujícím v organizování. Peking, který je významným investorem v kazašském energetickém sektoru, nabídl Tokajevovi během protestů prohlášení o horlivé podpoře. "Čína je ochotna poskytnout Kazachstánu nezbytnou podporu, aby pomohla Kazachstánu překonat jeho potíže. Bez ohledu na rizika a výzvy, s nimiž se Čína setkává, je Čína důvěryhodným přítelem a spolehlivým partnerem Kazachstánu," řekl čínský vůdce Xi Jinping.

Povzbuzen vnější pomocí, Tokajev nařídil kazašským bezpečnostním silám, aby "střílely a zabíjely bez varování" v novém tlaku na znovuzískání domácí kontroly. "Jaká jednání by mohla být se zločinci a vrahy?" řekl v pátek.(J.V.) "Museli jsme se vypořádat s ozbrojenými a vycvičenými bandity a teroristy, místními i zahraničními. Proto musí být zničeny, a to se stane v blízké budoucnosti."(J.V.)

Kreml oficiálně neformuloval žádná ustanovení – ani není jasné, zda Tokajev nabídl nějaké konkrétní sliby – výměnou za ruskou vojenskou intervenci. Margarita Simonjanová, šéfredaktorka ruského média RT, v pátek na Twitteru navrhla seznam ústupků, které by Moskva měla od Tokajeva požadovat; patří mezi ně uznání Ruskem anektovaného Krymu, obnovení cyrilice namísto latinky, zavedení ruštiny jako druhého úředního jazyka země, odstranění jakýchkoli omezení ruskojazyčných škol a vyloučení "protiruských" nevládních organizací.

Nebylo by bezprecedentní ani zvlášť přitažené za vlasy, kdyby Moskva vyjednala s Astanou nějakou dlouhodobou dohodu o základnách, ne nepodobnou stálé ruské mírové misi umístěné v Ázerbájdžánu po skončení války o Náhorní Karabach v roce 2020 (ZDE). Washington se do značné míry zdržel přijetí silného politického postoje k intervenci CSTO, přičemž tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki místo toho vyzvala mírovou misi a místní donucovací orgány, aby dodržovaly mezinárodní právo. "... Není jasné, proč cítí potřebu jakékoli vnější pomoci, takže se o tom snažíme dozvědět více," řekl ministr zahraničí Antony Blinken. "Myslím, že jedním z ponaučení z nedávné historie je, že jakmile jsou Rusové ve vašem domě, je někdy velmi obtížné je přimět, aby odešli." Ruský prezident Vladimir Putin zatím hraje dobře a využívá krizi k posílení moskevské sféry vlivu ve Střední Asii (J.V.).

Mark Episkopos je reportér národní bezpečnosti pro Národní zájem.

Ten článek není v žádném případě třeskutý v bombastickém duchu. Pouze klidným a pokojným způsobem tento americký novinář dává věci do souvislosti, poodhaluje realitu vztahů, ale směřuje k tomu, že jistě asi jde o realizovaný převrat, o tom žádná, ale nejde o barevku ve smyslu směřování k Západu, ale naopak, očištění Kazachstánu od podobné neudrežitelného zřejmě ničivého prezidenta N, jakým byl kdysi pro Putina jeho předchůdce Jelcin a nastolení více provzdušněného systému, více zohledňujícího fakt, že nejenom vyvolená rodina a na ní navázaní spojenci měly mít z nezměrného bohatství Kazachstánu prospěch, ale také mnohem více běžní občané.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele