Nadřazenost západní pluralitní demokracie

Rozpadem Sovětského svazu a pádem železné  opony  se Spojené státy a NATO stali jediným hegemonem ve světě. Vítězství kapitalismu v soutěži se socialismem upevnilo představu, že západní liberální demokracie je nejlepší společenský systém, který se hodí pro země celého světa. NATO se postupně ujalo role světového četníka a začalo určovat pravidla ve světě s představou, že to bude dobro pro celý svět. A tak Západ rozhodoval o konfliktech na Balkáně, intervenoval ve válce Iráku s Iránem, vstoupil do války v Perském zálivu, intervenoval v Afghánistánu a inicioval arabské jaro. Konflikty na Středním východě ale nemají přijatelné řešení, tamější země patří k jiné civilizaci a některé ještě žijí v kmenovém uspořádání a stát tam  nemá velký vliv. Do toho ještě vstupují problémy  náboženské a tak některé konflikty trvají desítky let  a nemají konce. Země jsou rozvrácené, obyvatelstvo je na tom paradoxně ještě hůře,  než bylo pod totalitními systémy místních  diktátorů. Rozvrat zemí na Středním východě a v Severní Africe způsobil imigrační vlnu do Evropy, se kterou si nevíme rady. Válečné konflikty stály obrovské finanční prostředky a vedly k zeslabení  ekonomické  stability Spojených států a k jejich vysokému zadlužení. Mezitím došlo k prudkému rozvoji Číny,  kde  komunistický systém v kombinaci s kapitalismem dosáhl nevídaných úspěchů a s Čínou se musí počítat jako s nastupující velmocí prvního řádu. Došlo i ke konsolidaci hospodářství v Rusku po divokých devadesátých létech za Jelcina. Rozvoj je i u ostatních zemí BRICS, byla založena Asijská rozvojová banka, která není závislá na dolaru jako jediné světové rezervní měně. To vše vedlo k tomu, že unipolární svět se změnil na svět multipolární a dnes  není v silách žádné země, aby jen sama ovlivňovala dění ve světě. I americká demokracie, která nám byla po dlouhou dobu vzorem, dostává trhliny a už to není  to,  co bývalo. Problémy se systémem posledních prezidentských voleb, diktátorské chování  moderních informačních systémů, které bez ohledu na volené státní orgány sami rozhodují co je pravda a co lež, co pustí do vysílání a co vypnou. Když si dovolí televize vypnout projev zvoleného prezidenta  země že lže, tak to už nemá s demokracií moc společného a západní demokracie přestává být v rozvojovém světě přitažlivá. Jsme z toho v rozpacích, protože Západ, kam jsme se chtěli dostat,  se nám mění před očima, jenom my se neměníme. Dříve jsme chodili žalovat do Moskvy, teď chodíme žalovat do Bruselu, alespoň něco je stálého.

Změnily se hodnoty společnosti

Materiální zabezpečení,  blahobyt a pohodlný život změnily naše chování a naše životní priority. Už  jsme  nezažili válečné útrapy, nemáme problémy v zabezpečení dostatku potravin, slušného bydlení a tak když nemusíme řešit podstatné existenční problémy, vymýšlíme si zástupné pseudoproblémy. Máme skoro neřešitelné problémy s pohlavím. Dřív jsme to měli jednoduché, při narození  jsme  byli  kluk nebo holka a měli jsme to dané po celý život. Dnes se odborníci dohadují, kolik vůbec je pohlaví, někdo říká sedm,  další čtrnáct, čtyřicet a dokonce je prý devadesát pohlaví a jak se v tom má jeden vyznat. Jako kdybychom nebyli součástí živočišné říše, nedovedu si představit, že například u koní  není  jen hřebec a klisna. Mám za to, že zde dochází k záměně biologického pohlaví a sexuální orientace.