Fungující hierarchické uspořádání je dodržené u moci výkonné (policii). Pouze někteří vyšetřovatelé překračují svou pravomoc. Dávají podání přímo moci zákonodárné. Městský vyšetřovatel se obrací přímo na kancelář poslanecké sněmovny. V právním státě je takový krok nemožný.

Kancelář poslanecké sněmovny taková podání od policejních vyšetřovatelů přijímá, a úkoluje Mandátový a imunitní výbor. Mandátový výbor, i když má jistě mezi sebou právníky, nerespektuje nezávislost moci zákonodárné a vydává jakési usnesení o „vydání“ jiných poslanců. To je hrubá chyba poslanců, že se nechávají úkolovat mocí výkonnou. Zákonodárná moc není pacholkem moci výkonné.

Někteří poslanci jsou současně součástí moci výkonné. Premiér, i jiní členové vlády by měli mít pozastavený mandát a ve sněmovně by měli sedět jejich zástupci, podle volebních výsledků.

Řádně současně vykonávat funkce ministra i poslance nelze.

Poslanecká sněmovna by měla v situaci, kdy není ustavena vládní většina, přijmout takové usnesení, které odstraní současné nedostatky. Okamžitě může podle takového usnesení jednat. Časem by mělo být součástí pravidel jednání sněmovny. Parlament není omezený žádnými předešlými postupy. Nemusí pokračovat v předešlých chybných krocích parlamentů. Odpovídat na nějaká podání městských vyšetřovatelů je znevážení poslanecké sněmovny.

Karel Januška