Nejstarší hnida (vajíčko vši) byla nalezena v severovýchodní Brazílii při archeologických vykopávkách. Po určení jejího stáří se ukázalo, že veš, které tato hnida patřila, zde parazitovala na člověku před 10 000 lety. A dnes také víme, že odvšivovací hřebínky byly používány v okolí Mrtvého moře již kolem roku 3 500 před naším letopočtem. Jinak řečeno, kam až paměť lidstva sahá, provázely lidskou populaci vši, konkrétně dva poddruhy: veš dětská či hlavová (Pediculus capitis) a veš šatní (Pediculus humanus).
Ve skutečnosti se jedná spíše o jeden jediný druh se dvěma odlišnými ekotypy, přičemž se mírně fyziologicky liší. Jinak znak, pro který každá z těchto vší dostala své jméno, je oblast na hostiteli, kde se vyskytuje. U vši dětské je to hlava, u vši šatní pak oblečení. Mezi vši patří též muňka (Pthirus pubis), tedy veš stydká nebo krabí, lidově zvaná filcka, která žije v lidském ochlupení, nikdy se však nevyskytuje ve vlasech. Infekce muňkami se řadí mezi sexuálně přenosné choroby, protože se šíří pohlavním stykem. I když může být přenášena také oblečením, ložním prádlem, nebo ručníky. Už její latinský název však napovídá, že patří trochu jinam než první dvě jmenované.
Veš šatní se významněji u nás rozšířila naposledy v souvislosti s druhou světovou válkou. Nové podmínky pro výskyt vši šatní nastaly až po sametové revoluci se vznikem bezdomovectví. Novodobý výskyt vši šatní v ČR byl prvně prokázán v roce 1991 a postupem času se tato veš s bezdomovectvím rozšířila po všech větších městech. A i když o tom v našich sdělovacích prostředcích bývá ticho po pěšině, zásadní ohniska výskytu a šíření vši šatní představují azylové domy a jim podobné provozy, kde k pomnožení vší dochází zejména během zimních měsíců. Jsou ale odhalována i ohniska výskytu v bytech některých starých či postižených lidí, jejichž režim ve výměně ošacení a využívání lůžek umožňuje namnožení této vši. Přičemž se často jedná o silně zamořené byty, ve kterých vši šatní napadají i osoby tyto byty navštěvující.
Veš šatní žije především ve spodním prádle či oblečení přiléhajícím k lidské pokožce a na částech těla s ním souvisejících, kde bez potravy vydrží až týden. Zdržuje se na textilních vláknech, kam také klade hnidy. Přímý kontakt s hostitelem vyhledává pouze v případě sání jeho krve, přičemž neblaze proslula tím, že takto přenáší skvrnitý tyfus. I když vši šatní žijí většinu času v oblečení, můžou se vyskytovat i ve tkaném vybavení zanedbané domácnosti (potahy, koberce). Vši šatní způsobují člověku bolestivé ranky a alergické reakce, hlavně však jsou přenašeči řady nebezpečných onemocnění. Nejen skvrnitého tyfu (skvrnivka epidemická), ale i zákopové horečky (volyňská horečka) a návratné horečky (návratný tyfus). Vzhledem k nebezpečí, jaké veš šatní představuje, v žádném kolektivním zařízení není možné výskyt a šíření tohoto parazita tolerovat. Obecně pak platí, že s nedostatečnou hygienou souvisí napadení právě touto vší, zvanou šatní.
Většina z nás se již někdy setkala s napadením vší dětskou. Přítomnost živých vší ve vlasech se odborně nazývá pedikulóza a patří mezi přenosná parazitální onemocnění. O tom se však dá hovořit pouze v případě nálezu živých vší a ne jenom hnid, přičemž s hygienou postiženého jedince toto onemocnění nemá spojitost. Napadení vší dětskou je nepříjemné a jestliže není provedeno odvšivení, může dojít k sekundární infekci kůže v důsledku jejího poškození tímto hmyzem a dále tím, jak se napadený člověk neustále škrábe na hlavě. Naštěstí veš dětská v našich podmínkách nepřenáší žádné původce infekčních onemocnění, zavšivenost je problém především společenský. Pokud se veš vyskytne v dětském kolektivu, je velká pravděpodobnost, že dojde k přenosu i na vašeho potomka. Děti se totiž při hře často vzájemně dotýkají vlasovou částí hlavy, případně si půjčují čepice a vlasové ozdoby, dospělí se pak mohou od dětí nakazit. Veš dětská po celém světě napadá všechny sociální vrstvy obyvatel bez ohledu na vyspělost té které země a spolehlivě přežije úkony hygieny jakými jsou mytí hlavy, nebo česání a kartáčování vlasů. Také barvení vlasů, fénování, nebo laky na vlasy vši z porostu hlavy nevypudí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV