Video najdete ZDE.

Přesné vyjádření toho, proč jsem se v polovině 90. let rozhodl cíleně zmenšovat svoji kancelář. Pochopil jsem, že je nesmysl dřít 16 hodin a to většinou i během víkendu, či téměř nejezdit na dovolenou, že jsou jiné hodnoty, než peníze.

Pro kvalitní advokacii nepotřebuji řídit 20 lidí, nepotřebuji si dokazovat, jaký jsem. Mnohem důležitější je věnovat se rodině, chodit na rodičáky svým dětem, prostě žít jako normální člověk. Je pro rodiče nádherné radovat se z toho, že se z dětí podařilo vychovat morálně mimořádně slušné a pracovité lidi, přestože si to ani neuvědomují, když zejména před aktivitou své dcery smekám. Na ní snad nemám ani já. Doufám, že se nezničí.

Jediný aspekt však řečník nezmínil. Nejnáročnější je pro aktivního člověka, když děti odrostou a rodiče je fakticky zatěžují, přestože jim to nedávají jako slušně vychované děti znát. Velkou kancelář hned neobnovíte a ani nechcete. Co ale dělat, než budou (snad) vnoučata? Jak vyplnit dočasně volný čas? Asi dobročinností.