Bývalého prezidenta Václava Klause není třeba představovat. Od jeho studia na VŠE letos uplynulo padesát let, takže si pamatuje ekonomku v jejích počátcích. Vzpomínal i na svou kratičkou kariéru vyučujícího za komunismu a její náhlý konec. Prozradil také, že na billboardech Hlavu vzhůru se objevil bez svého vědomí, ale nezlobí se. A naopak, proč se zlobí na Svobodné a Petra Macha.

Jak se na VŠE v šedesátých letech vyučovala ekonomie?

Na VŠE se v době mého studia a ještě dvě tři desetiletí po něm učila výlučně marxistická politická ekonomie. Jiná jen ve zlomcích, vůbec ne jako vážná doktrína a tím pádem jsem se se skutečnou ekonomií začal setkávat až po škole, kdy jsem nastoupil do Ekonomického ústavu Akademie věd. Na druhé straně obor zahraniční obchod umožňoval trošku se dotknout toho, jak funguje nesocialistická ekonomika. V předmětu operace v zahraničním obchodě jsme se přece jenom museli učit, jak obchodovat s partnery ze západních zemí a něco jsme se z toho naučili.

Jaká byla na škole začátkem šedesátých let atmosféra?

Atmosféra je silné slovo. Pro vysvětlení atmosféry by asi bylo třeba říci, že hodně souvisela s žitím či nežitím na koleji. Jako Pražák, který z Vinohrad přešel pěšky přes Riegerovy sady, jsem o tento atmosféru dotvářející prvek vysokoškolského studia přišel. Druhým faktorem bylo, že jsem v té době hrál prvoligovou košíkovou, tím pádem jsem odpoledne prchal na několik hodin do tělocvičny. Takže jsem se s atmosférou školy s výjimkou čisté výuky ani moc nesetkával a do jisté míry jsem se jí záměrně vyhýbal.