Počet zemřelých tak převýšil počet živě narozených o 28 100. Takto relativně vysoké číslo znamená, že Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918. 

Přesto však lidí žijících v ČR loni přibylo. Pouze však z důvodu imigrace. Počet přistěhovalých totiž převýšil počet vystěhovalých o 50 tisíc osob. To je nejvyšší takový údaj od roku 2009.

V Česku tak na základě migrace přibylo nakonec 21 900 osob, takže republika měla nakonec 10,516 milionů obyvatel.

Pandemická nadúmrtnost, výrazná i ve světovém měřítku, se loni projevovala zejména v prvním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací. Česko tak bohužel plynule navázalo na do té doby nejsmrtelnější rok ve své historii, rok 2020.

Poměrně vysoký převis přistěhovalých nad vystěhovalými pomohl už loni částečně uvolnit příliš utaženou situaci na trhu práce. I tak však klíčovou výzvou zůstává, jak českému trhu práce zajistit větší počet vhodné pracovní síly za zahraničí, a to do oborů typu stavebnictví, zemědělství nebo i průmyslu.

Částečně v této situaci napomůže masivní vlna válečných uprchlíků z Ukrajiny, kterých může být v Česku nakonec až 500 tisíc. Jde zejména o ženy a také děti, tudíž jejich uplatnění coby pracovní síly je omezené. Podstatná část těchto lidí se ale může v Česku usadit trvaleji, i po skončení války. Scelením rodin by pak mohlo dojít k citelnému početnímu růstu pracovní síly uplatnitelné na českém trhu práce, což by přineslo také zmírnění tlaků na růst mezd, a tedy i tlaků inflačních.