Meziroční inflace v Česku v říjnu dále zrychlila, a to na 2,8 procenta. Byla tak nejvýraznější od letošního dubna. Zůstává však nadále v tolerančním pásmu České národní banky. Klíčovým důvodem zvýšení inflace byla nízká srovnávací základna loňského roku, daná výraznějším meziměsíčním poklesem některých cen loni v říjnu. Ta nyní například způsobila citelnější růst cen elektřiny, více než desetiprocentní. Došlo ovšem také k růstu cen některých potravin, když máslo meziročně zdražilo o více než 40 procent, zatímco čokoláda o více než 14 procent. Cena másla v ČR roste nejvýrazněji v celé EU. Zčásti za silným růstem stojí růst celosvětové poptávky po mléce, který převyšuje růst jeho nabídky. Tento převis nutí výrobce mlékárenských výrobků orientovat se na takovou produkci, která je konkurenčnější, takže ztráta tržního podílu by se hůře napravovala - což je případ třeba výroby sýrů. Na výrobu másla se tak dostává omezenější objem vstupních surovin, což tlačí jeho cenu nahoru. V Česku se pak přidávají místní faktory v podobě vyhroceněji oportunistické cenotvorby obchodních řetězců, dané relativně nízkou konkurencí mezi nimi, či větších potravinářů.

Říjnové zrychlení inflace je České národní bance dalším argumentem k tomu, aby zvážila pozastavení svého probíhajícího snižování úrokových sazeb. Koruna však po zveřejnění údaje o říjnové inflaci výrazněji nereagovala, což svědčí o tom, že trh vidí pravděpodobnost „přestávky“ ve snižování sazeb stále stejnou jako před jeho zveřejněním. Ostatně, údaj 2,8 procenta meziročního růstu se shoduje s mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg.

Guvernér České národní banky Aleš Michl by podle svých slov rád viděl takzvanou jádrovou inflaci pod úrovní dvou procent, jak uvedl minulý týden. Takový výhled však nově zveřejněná prognóza ČNB nezahrnuje. Což může být další důvod pro „přestávku“ ve snižování sazeb, a to dost možná už na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB. Dalším důvodem pro pozastavení snižování sazeb může být nejistota vznášející se nad světovou ekonomikou po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Jeho slibovaná opatření typu zavádění vysokých plošných cel mohou zvýšit inflační očekávání a tlačit tržní úrokové sazby nahoru, a to i v Česku.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom