Červencová inflace ekonomy zaskočila svojí razancí. V meziročním vyjádření dosáhla 3,4 procenta, když ji táhlo zdražování služeb, včetně ubytování, nebo jídel v restauracích. Takový růst spotřebitelských cen nikdo nečekal. Česká národní banka pracuje ve své aktuální prognóze s odhadem červencové inflace na úrovni tří procent. Ekonomové zpravidla vyhlíželi inflaci pod třemi procenty.

Ceny rostou zejména kvůli zdražování automobilů a toho, co je napájí, tedy pohonných hmot. V případě růstu cen benzínu a nafty se stále projevuje efekt ponížené základny loňského roku, kdy se v důsledku pandemie historicky propadla cena ropy. Automobily zdražují jak ty nové, tak ojeté. Ke zdražování nových aut, které se pak přenáší i na ty ojeté, dochází v důsledku stále přísnějších, například emisních limitů, které musí splňovat. Náklady výroby zvedá ale i aktuální nelehká situace v oblasti mezinárodní přepravy a výpadky v dodávkách komponent, například čipů.

Výrazně zdražuje ale také třeba pivo nebo tabák. V případě piva se projevuje růst mezd pracovníků v pivovarnictví, ale také například zdražování obalových materiálů. Tabák zdražuje vlivem pokračujícího růstu spotřební daně. 

Celkově letos inflace převýší úroveň tří procent, ocitne se tak za celý rok mimo toleranční pásmo České národní banky. Ke konci roku bude činit v meziročním vyjádření až čtyři procenta. ČNB bude muset přistoupit zřejmě ke dvojímu zvýšení své základní úrokové sazby ještě letos před koncem roku, aby se pokusila inflaci zchladit.

 Drahota sílí. Nečekaně silná inflace v otázkách a odpovědích

Co výrazná inflace znamená pro řadové Čechy?

Češi se musí připravit na inflaci, jakou dlouho nezažili. Tím hůře jim bude, že se nyní potkají citelná inflace s velmi chabě úročenými vklady v bankách. Běžné spoření tak bude představovat nejrychlejší cestu do chudoby. Citelná inflace bude totiž úspory rychle požírat. Doba nutí lidi investovat. Často i velmi rizikově, třeba do pochybných firemních dluhopisů. Bude tedy pokračovat enormní zájem Čechů o investice do nemovitostí. S růstem inflace však dojde také k růstu sazeb ČNB a k růstu sazeb hypoték. Hořká kombinace dále zdražujících nemovitostí a zdražujících hypoték učiní vlastní bydlení nedostupné pro nové zástupy Čechů.

Je rychlá inflace až tak překvapivá?

Není. Jde o důsledek pandemie, ale také rychlého růstu výdělku před ní. Doplácíme svým způsobem na to, že vláda zachraňovala zaměstnanost na dluh. Na dluh nás všech. Tím pádem se sice nepropadla zaměstnanost, ale nahoře proto zůstaly také mzdy. Neproběhla krizová očista ekonomiky. Mzdová inflace je podstatnou složkou - příjemnější, dodejme - inflace celkové. Inflaci tedy zvedají právě i rostoucí mzdy. Lidé mají peníze, ale protože se vyrábělo během pandemie logicky méně, tyto peníze mají v ekonomice méně protihodnot ve formě zboží a služeb, než by měly nebýt pandemie. Výsledkem je tak nutně růst cen.

Jaké jsou důvody? Co za vyšší inflací stojí?

Z velké části jde o dozvuk pandemie. Jako když přijdeme po 14 dnech nemoci do kanceláře a musíme - ještě trochu oslabení prodělanou nemocí - dohánět, co jsme během těch dvou týdnu zameškali, vyřizovat maily, a přitom ještě řešímě běžnou denní agendu. Také máme méně času, jsme zahlceni a přehlceni, čas je nám drahý. Celý svět dohání ztracený loňský rok. Snaží se dohnat ve výrobě, co loni zameškal. Najednou chce vyrábět auta rychleji, stavět rychleji, takže chybí čipy do aut nebo stavebniny. Ty se nestíhají vyrábět i proto, že ve fabrikách stále až donedávna byla uplatňována striktní protipandemická opatření. Ta výrobu zpomalovala. A zdražovala. Navíc zuří přepravní krize. Chybí přepravní kontejnery. V Asii se omezuje nakládka kvůli protipandemickým opatřením v přístavech, nyní opět v souvislosti s delta mutací covidu. Velkou inflační vlnu navíc bude představovat "zelená revoluce" EU, která zdraží naprosto vše, o desítky, ba stovky procent. Zdraží ocel, cement, hliník, elektřinu, letenky, zboží z dovozu...

Jaké budou důsledky vyšší inflace?

Poroste nespokojenost lidí s vládními politiky. Ti totiž budou mnohými vnímání jako viníci situace.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom