Je to poměrně nečekaný výsledek, leč počet i objem nově poskytnutých hypoték byl letos v měsících březnu a dubnu vyšší než loni ve stejnou dobu roku. A to navzdory tomu, že od 12. března platil v ČR nouzový stav z důvodu boje s nákazou koronaviru.

Letos v březnu banky nově poskytly 7394 hypoték, v dubnu pak 6744 hypoték. Dohromady se jedná o 14 138 hypoték. Loni v březnu poskytly 6658 hypoték a v dubnu 6359 hypotéky, v souhrnu tedy 13 017. Navzdory pandemii tedy letos počet nových hypoték meziročně vzrostl o zhruba 8,6 procenta.

Ještě výrazněji se navíc zvýšil objem nově poskytnutých hypoték. Loni v březnu činil 14,75 miliardy korun, v dubnu pak 14,62 miliardy, dohromady tedy 29,37 miliardy. Letos v březnu činil objem nově poskytnutých hypoték 18,83 miliardy, v dubnu pak 17,85 miliardy. Dohromady tedy bylo v obou měsících zásadně poznamenaných pandemií letos na hypotékách rozpůjčováno 36,68 miliardy korun, tedy meziročně o bezmála 25 procent více. Letošní duben byl dokonce z hlediska bank a objemu poskytnutých hypoték nejúspěšnějším dubnem historie.

Jedním z důvodů nečekaně silného zájmu o hypotéky je paradoxně rostoucí obava Čechů z možné ztráty zaměstnání. Vědí, že pokud kvůli koronakrizi přijdou o práci, na hypotéku nedosáhnou. Pokud mají zároveň dostatečné úspory, může pro ně být stále atraktivní si hypotéku pořídit právě nyní, i s rizikem možného propuštění. Roli v jejich úvaze ale obecněji hraje obava ze ztráty bonity, která nemusí nastat jen z důvodu ztráty zaměstnání, ale třeba i z důvodu zhoršení podmínek v sektoru, v němž jsou zaměstnáni či ve kterém podnikají. S hypotékou se nyní již mohou na nějaký čas rozloučit třeba pracovníci a podnikatelé z oblasti cestovního ruchu či pohostinství.

Meziročně vyšší zájem o hypotéky podnítila letos také meziročně nižší průměrná úroková sazba. Ta podle ukazatele Fincentrum Hypoindex klesla letos v dubnu na 2,39 procenta. A to z březnové úrovně 2,44 procenta. Průměrná sazba hypoték letos v měsících březnu a dubnu tedy činila 2,4 procenta, zatímco loni ve stejnou dobu roku to byla zhruba 2,9 procenta (v březnu 2019 činila průměrná sazba 2,9, v dubnu pak 2,85 procenta).

Hypoteční sazby během pandemie snižovaly zejména menší banky. Výjimkou je UniCredit Bank. Ta je se sazbou na pětileté fixaci ve výši 1,79 procenta momentálně nejlevnější bankou na tuzemském hypotečním trhu. To je zajímavé i proto, že bankovní skupina UniCredit je zvláště pesimistická ohledně letošního výkonu české ekonomiky. Podle agentury Bloomberg jí prognózuje jedenáctiprocentní propad. To je nejpesimističtější ze všech odhadů, které aktuálně Bloomberg publikuje. Skupina UniCredit zřejmě kvůli právě citelnému propadu ekonomiky očekává silné dezinflační tendence a zároveň – tentokrát navzdory enormnímu poklesu ekonomiky – zatím nevyhlíží dramatický nárůst problémových a nesplácených úvěrů, včetně těch na bydlení.

Dalšímu zlevňování hypoték nahrává znatelný propad úrokových sazeb (výnosů) jak na krátkodobých, tak především dlouhodobých tuzemských vládních dluhopisech. Úrok na dvou- či třeba desetiletých vládních dluhopisech ČR je v těchto dnech nejníže od roku 2017.  Spolu s dluhopisovými výnosy kvůli pandemii citelně klesají také další tržní úrokové sazby v ČR, například ty na úrokových swapech. Sazby desetiletých úrokových swapů klesly v těchto dnech na minimum od roku 2016.

Pokles tržních úrokových sazeb a výnosů dluhopisů je důležitý právě i pro hypoteční trh v ČR, protože banky od tržních sazeb, zejména těch dlouhodobých, odvozují sazbu hypoték.

V nejbližší době ovšem navzdory poklesu tržních sazeb a výnosů dluhopisů nelze očekávat výraznější pokles průměrné sazby hypoték, neboť banky přičítají a budou přičítat navýšenou rizikovou přirážku k ceně peněz, která šla kvůli dopadům koronaviru citelně dolů.

S oživením ekonomiky postupně bude tato přirážka klesat. To vytvoří podmínky pro pokles průměrné sazby hypoték na historické dno už před koncem roku 2021.

Neznámou je však další vývoj inflace. Bezprostředně sice ve světě i u nás budou patrné zmíněné silné dezinflační tlaky, otázkou však zůstává, jak budou trvalé. Pokud by rychle odezněly a už během roku 2021 citelně stoupala inflační očekávání, projeví se to v tržních úrokových sazbách, což bankám neumožní jít s průměrnou sazbou hypoték na ono historické dno. Dokonce by nemuselo dojít k jejímu poklesu ani pod úroveň dvou procent (dle měření Fincentrum Hypoindex).

V tuto chvíli však trh přikládá větší pravděpodobnost spíše scénáři silných dezinflačních, ba deflačních tlaků než rychlému vzestupu inflace. To je patrné právě i z citelného poklesu výnosu dvou- i desetiletých českých dluhopisů.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom