Koruna citelně oslabuje. Za posledních třicet dní oslabila vůči euru z kurzu pod úrovní 26,10 na dnešní hodnotu nad 27,20 koruny za euro. Česká měna je tak vůči euru nejslabší od konce letošního května.

Částečně je koruna obětí masivního celosvětového výprodeje na akciových burzách i měnových trzích. Mezinárodní investoři se v rostoucí míře strachují z neblahých ekonomických dopadů druhé vlny pandemie koronaviru, ale sužuje je také obava ze studené války mezi USA a Čínou či z krachu jednání mezi Británií a EU o uspořádání obchodního vztahu po skončení po-brexitového přechodného období.

Tyto obavy stahují dolů i další měny regionu a ostatně i euro samotné – vůči dolaru. Jenže polský zlotý nebo maďarský forint včera vůči euru oslabily jen zhruba v polovičním rozsahu v porovnání s tím, jak vůči euru oslabila koruna. Polská a maďarská měna ztratily shodně 0,75 procenta, zatímco koruna přišla hned o 1,5 procenta.

Do slábnutí koruny se tedy promítají nejen mezinárodní faktory, ale i ty ryze domácí. Zejména pak povážlivě se zhoršující epidemická situace. Česko se z jednoho z evropských premiantů první vlny pandemie stalo zemí, o níž už i na mezinárodní scéně vchází v širší známost, že druhou vlnu zvládá ze zemí starého kontinentu naopak takřka nejhůře. Investoři se obávají, že si znatelné zhoršování epidemické situace v ČR vynutí plošnější ekonomickou uzavírku. Ta by ochromila českou ekonomiku, její výrobní sféru, export i celý zahraniční obchod, což by se nepříznivě podepsalo na koruně. Proto zájem mezinárodních investorů o korunu ochabuje, a ta tak znatelně slábne.

Koruně nesvědčí ani otřesy na domácí politické scéně, zejména pak včerejší rezignace ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Zatímco Vojtěch mohl být vnímán jako „holubice“, jeho nástupce Roman Prymula je „jestřábem“. A to s ohledem na to, jak bude ochotný přijímat razantní opatření v boji s druhou vlnou pandemie. Změnu na postu ministra zdravotnictví je třeba číst i tak, že mění priority vlády. Vláda opět jako na jaře může nyní tíhnout k upřednostnění epidemiologických ohledů před těmi ekonomickými. Prymula je také obecně vnímán jako ministr, který bude mnohem spíše než Vojtěch schopen v rámci prosazování opatření pro boj s neutěšenou situací druhé vlny vzdorovat případnému tlaku premiéra nebo ekonomických, průmyslových či obchodních kruhů.

Jinými slovy, s nástupem Prymuly nepochybně stoupá pravděpodobnost plošnější uzavírky tuzemské ekonomiky. Taková uzavírka by přitom znamenala pro celou tuzemskou ekonomiku obrovské škody. To právě mezinárodní devizoví obchodníci reflektují již nyní tím, že ztrácí zájem o českou měnu.

I pokud by zmrazení ekonomiky nebylo tak plošné a pokud by trvalo přece jenom kratší dobu než na jaře, české hospodářství musí počítat s dodatečnou ztrátou zhruba 270 miliard korun. Výpočet plyne z porovnání scénářů vývoje HDP tuzemské ekonomiky v případě bez a s propuknutím závažné druhé vlny, jak je letos zpracovaly Česká národní banka či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Ekonomika by se totiž v případě třeba dvojměsíční opětovné plošnější uzavírky letos propadla nikoli o 6,5 až 8,5 procenta, jak zní nynější nejčastější odhad, ale o 13 až 14 procent. Předpoklad, že by uzavírka nebyla tak rozsáhlá jako na jaře a trvala kratší dobu, vychází z toho, že nyní je připravenost úřadů, firem i institucí přece jenom na vyšší úrovni než v březnu nebo dubnu, takže i jejich reakce bude účinnější. V nejpesimističtějším scénáři tak může ztráta ekonomiky z druhé vlny znatelně přesáhnout dokonce i úroveň 300 miliard. A to je samozřejmě ztráta ještě nad rámec letošních ztrát stávajících, vzniklých v souvislosti s dosavadním působením koronaviru.

S další dodatečnou ztrátou by pak bylo třeba počítat v příštím roce. V případně závažnějšího průběhu druhé vlny totiž ekonomika dále klesne ještě v roce 2021, a to zhruba o dvě procenta. Navázala by tedy na onen až 14procentní letošní propad. To oproti stavu, když již druhá vlna neproběhne nijak závažně, takže ekonomika v roce 2021 již poměrně výrazně poroste, představuje ztrátu kolem 550 miliard. Celkový účet za druhou vlnu tak může dosahovat až 900 miliard korun. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom