Trumpova navýšení celních sazeb mají bezkonkurenčně nejdramatičtější efekt v celé historii Spojených států, a to zatím poslední navýšení jej ještě dále citelně umocní. Celní inkaso Spojených států poprvé v historii překoná hranici 80 miliard dolarů ročně (měřeno dolary roku 2019). Pro srovnání, v letech 2010 až 2018 činilo inkaso v dolarech roku 2019 zpravidla 30 až 40 miliard dolarů, přičemž to byly nejvyšší hodnoty v celé poválečné historii země.

Trhy z Trumpova dnešního kroku pochopitelně nejsou nadšeny. Konsensus je zřejmý: navyšování cel znamená pomalejší globální ekonomický růst. Zasažena bude tedy i čeká ekonomika. Po dnešku je zkrátka pravděpodobnější, že tuzemské ministerstvo financí v dubnu nesnižovalo svůj odhad našeho letošního růstu naposledy.

„Jsou jako děti,“ hodnotí situaci jeden z australských obchodníků z cennými papíry. „Chvilku na ně přestanete dávat pozor, protože si celkem hezky hráli. Jenže nejednou se otočíte a jeden svoji baseballovou kšiltovkou bouchá druhého, protože od něj opisuje domácí úkol.“ Právě „nezbedné děti“, tedy prezident Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, dnes po celý den budou intenzivně poutat pozornost trhů.

Asijské trhy dnes před šestou hodinou ranní středoevropského času, kdy bylo zvýšení cel uvedeno do praxe, vykazovaly překvapivě mírný růst. Po okamžiku zavedení nových cel se ale z podstatné části propadly do červených čísel. To svědčí o tom, že trh do poslední chvíle doufal, že „nezbedné děti“ se nakonec nějak udobří. Ostatně, trh v poměrně rychlou dohodu svou největších světových ekonomik doufá stále. Věří, že by mohla být uzavřena ještě před prázdninami. I tak však tento týden bude pro globální akcie patrně nejhorší od loňského prosince. Zajímavá však byla reakce čínských akciových trhů, které se po oznámení nových cel nejprve prudce propadly, ale vzápětí svoji ztrátu korigovaly. Šanghajská burza aktuálně přidává hned tři procenta. Spekuluje se, že jí pomohla Pekingem řízená intervence v podobě nákupu akcií ze strany čínských státních fondů.

Světové trhy dosud „nezapočítaly“ důsledek eskalace obchodní války nejen z toho důvodu, že ještě doufají ve smír, ale také proto, že dnešní navýšení cel se v reálné ekonomice neprojeví hned. Na zboží, které opustilo čínské přístavy před dnešní šestou hodinou ranní středoevropského času, by se totiž navýšená celní sazba podle všeho ještě vztahovat neměla. Otevírá se tedy prostor dvou až tří týdnů, kdy ještě mohou vyjednávání mezi oběma stranami pokračovat, aniž by byl dopad dnešního navýšení plně patrný v reálné ekonomice, tj. v hospodaření firem a jejich cenové politice či následně v chování spotřebitelů.

V důsledku eskalace obchodní války v tomto týdnu citelně oslabila také čínská měna, což však Peking spíše vítá, neboť její zpevnění z uplynulého roku je z hlediska konkurenceschopnosti čínských firem na zahraničních trzích až nežádoucí. Otázka je, kam až Peking případně nechá svoji měnu padat dále, protože její masivní oslabení by způsobilo nebezpečný odliv kapitálu z Číny a nutnost vrátit renminbi sílu „spalováním“ devizových rezerv. 

Spojené státy tak od dneška uvalují celní sazbu 25 procent na čínský dovoz v objemu 250 miliard dolarů. Prezident Trump přitom už oznámil, že „vyřizuje formality“ ve věci zavedení další sady cel, týkající se čínského dovozu v objemu až 325 miliard dolarů. Pokud by k tomu přikročil, bude 25procentní sazbou zatížen veškerý čínský dovoz do USA. Je tedy zřejmé, že cla by konečně naplno pocítil běžný americký spotřebitel. Oděvy či hračky „Made in China“, stejně jako čínská produkce amerických firem jako Nike, Apple nebo Walmart i po dnešním navýšení stále zůstávají Trumpových cel ušetřeny. Dopadů obchodní války dosud i řadový americký spotřebitel zůstává spíše ušetřen, neboť americká administrativa cílila zvýšenými cly spíše na produkci, jež je v hierarchii výrobního řetězce výše, takže zasaženy byly spíše marže výrobců a dodavatelů než peněženky konečných amerických spotřebitelů.

Akutní otázkou je navíc to, zda Trump otevře i „druhou frontu“ své obchodní války. Již v nejbližších dnech by měl rozhodnout, zda pro Spojené státy představuje bezpečnostní hrozbu také evropské zboží, například německá auta. Příslušnou zprávu amerického ministerstva obchodu má na stole od poloviny února, přičemž se na jejím základě měl rozhodnout během devadesáti dní.

Tak jako by cla na německá auta nepříznivě dopadla také na českou ekonomiku, s Německem silně obchodně propojenou, dopadnou dnes navýšená americká cla na čínské zboží také na další asijské ekonomiky. V prvé řadě budou ale zasaženi čínští vývozci, pochopitelně. Jejich konkurenceschopnost na světovém trhu značně ochabne.

Peking si i kvůli tomu nemůže dovolit ztratit tvář a vzápětí po dnešním navýšení cel dle očekávání vyrukoval s tím, že jej nenechá bez odezvy. Konkrétní opatření ale přitom nespecifikoval. Situaci mu komplikuje skutečnost, že čínský dovoz z USA je objemově mnohem menší než tok zboží proudící opačným směrem. Tudíž Čína už nemá mnoho, co by ještě mohla nově cly zatížit. Přistoupí tedy zřejmě také k navýšení celní sazby, případně se uchýlí k opatření jiného druhu, spočívajícím třeba v oslabování své měny. I když i to má své limity, jak je uvedeno výše.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND